Čtyři z arabských států, které tento týden přerušily diplomatické styky s Katarem, označily za teroristy 59 lidí a 12 organizací, včetně charitativních, spjatých s touto zemí. Katarská vláda seznam odmítla s tím, že se nezakládá na faktech. Kritizovala ho i londýnská organizace pro lidská práva. Ministr zahraničí USA Rex Tillerson vyzval arabské země, aby bojkot Kataru zmírnily.
"Očekáváme, že tyto země okamžitě přijmou kroky k odblokování situace a projeví dobrou vůli k řešení vzájemných sporů," uvedl Tillerson v prohlášení k novinářům. Podle něj Katar udělal pokrok v boji proti terorismu, ale musí udělat víc. Šéf americké diplomacie také řekl, že blokáda Kataru komplikuje boj USA proti teroristům z hnutí Islámský stát a má humanitární následky.
Na černé listině teroristických organizací vydané ve čtvrtek Saúdskou Arábií, SAE, Egyptem a Bahrajnem je například vlivný sunnitský duchovní Júsuf Karadáví, ale také IT firma Doha Apple Company či několik katarských charitativních organizací. Polovina organizací ze seznamu jsou bahrajnská protivládní hnutí, včetně několika extremistických.
"Seznam byl vytvořen účelově, aby posloužil politické agendě, a nezakládá se na žádných důkazech, ani ho nepodpořila žádná nezávislá soudní autorita," uvedla londýnská pobočka nevládní Arabské organizace pro lidská práva (AOHR). Zároveň kritizovala Saúdskou Arábii, Spojené arabské emiráty (SAE), Egypt a Bahrajn za to, že podle ní zneužívají boje proti terorismu k potírání svých odpůrců na domácí scéně.
Zařazení charitativních organizací na černou listinu kritizoval i profesor Katarské univerzity Mahdžúb Zavajrí, podle něhož tyto organizace spolupracují mimo jiné s Americkou agenturou pro mezinárodní rozvoj (USAID) či s mezinárodní charitativní organizací Oxfam. "Když o těch katarských řeknou, že podporují terorismus, zpochybňují tak práci i těch mezinárodních organizací," uvedl Zavajrí.
Několik blízkovýchodních zemí přerušilo diplomatické styky s Katarem oficiálně proto, že podporuje teroristická hnutí. Katar obvinění odmítá s tím, že pomáhá snižovat hrozbu terorismu podporou skupin, které bojují s chudobou a požadují politické reformy.
Podle některých analytiků se zemím Perského zálivu nelíbí asertivní a otevřená politika Kataru, včetně styků s šíitským Íránem, jehož sunnitská Saúdská Arábie považuje ze hlavního rivala v regionu. Letos na jaře Katar zrušil moratorium na těžbu v obřím nalezišti zemního plynu v Perském zálivu, které leží v jeho a íránských teritoriálních vodách.
"Hlavním sdělením této krize má být, že Saúdská Arábie chce zůstat hlavním hráčem v Perském zálivu," domnívá se Ajham Kamal, šéfanalytik pro Blízký východ poradenské agentury Eurasia Group. Za diplomatickým sporem je zřejmě i zpravodajství katarské televize Al-Džazíra, která neváhá kritizovat autoritářská vedení některých arabských zemí. Saúdská Arábie a Jordánsko pobočky této televize tento týden uzavřely a stanici odebraly licenci.
Země vůči Kataru zavedly také blokádu námořní a letecké dopravy a uzavřely katarské pozemní hranice, což bude mít vliv na zásobování obyvatelstva. Katarský ministr zahraničí šajch Muhammad bin Abdar Rahmán Sání označil blokádu za porušení mezinárodního práva.
