Donald Trump v neděli vyzval vůdce arabských zemí k jednotnému postupu a převzetí vůdčí role v boji proti extremismu a terorismu v regionu. Boj s terorismem je bitva mezi dobrem a zlem, nikoli střet odlišných náboženství nebo konfrontace západní civilizace se světem islámu. Americký prezident to řekl v projevu k zástupcům 55 arabských a dalších muslimských zemí v Rijádu. Trump i jeho hostitel, saúdský král Salmán, označili za jednoho z hlavních šiřitelů násilí v regionu íránský režim.
"Toto shromáždění se může stát počátkem míru na Blízkém východě a možná i na celém světě," řekl Trump v rámci rijádského summitu. Přítomné státníky vyzval, aby "vyhnali teroristy ze svých svatyní" a "vyhnali je ze svých obcí". "Je to bitva mezi barbarskými zločinci, kteří chtějí vyhladit život, a slušnými lidmi všech vyznání, kteří jej chtějí bránit," řekl prezident. "Fanatickým násilím" podle jeho slov nejvíce utrpěly právě arabské země.
Saúdská Arábie jako kolébka islámu se stala první zastávkou na Trumpově vůbec první zahraniční cestě ve funkci prezidenta. "Terorismus se rozšířil po celém světě. Cesta k míru ale začíná právě zde, na této prastaré půdě, v této posvátné zemi," řekl nový šéf Bílého domu, který z Rijádu zamíří mimo jiné do Izraele a Palestiny a také do Vatikánu.
Trumpův nedělní projev je označován za klíčový bod prezidentovy snahy o nové definování vztahů mezi USA a arabským a celým muslimským světem. Lídři arabských zemí v neděli Trumpa nadšeně přijali a přešli jeho ostré protimuslimské výpady z předvolební kampaně i dekret, jímž se po nástupu do funkce snažil dočasně zakázat vstup do USA obyvatelům šesti většinově muslimských zemí.
Vesměs sunnitští vůdci arabských zemí si od Trumpa slibují, že se bude snažit zkrotit šíitský Írán a potlačit jeho rostoucí vliv v regionu. Na to od jeho předchůdce Baracka Obamy čekali marně; vliv Íránu za Obamy naopak vzrostl díky dohodě o omezení íránského jaderného programu a zrušení protiíránských sankcí, kterou USA za Obamy prosadily.
Trump se nyní chce v očích Arabů od Obamy zřetelně odlišit a nabízí jim výlučně pomoc v boji s terorismem a dalšími hrozbami spolu s ekonomickou spoluprací; opouští tak dřívější snahy o prosazování lidských práv a demokratických reforem v oblasti. "Nejsme zde, abychom vyučovali - abychom říkali druhým lidem, jak žít, co dělat nebo kým být. Jsme tady, abychom nabídli partnerství při budování lepší budoucnosti pro nás všechny," řekl Trump.
"Přináším ze Spojených států poselství naděje a lásky. Proto jsem si vybral ke své první zahraniční cestě ve funkci prezidenta Saúdskou Arábii," řekl Trump na úvod svého vystoupení. Vize USA je podle něj vizí "míru, bezpečnosti a prosperity na Blízkém východě a v celém světě".
Ze zodpovědnosti za velkou část nestability v oblasti Blízkého východu Trump před arabskými lídry obvinil Írán. Ten podle něj trénuje spřízněné milice a financuje jim zbraně, které rozsévají zkázu a chaos v oblasti. Írán rovněž podle prezidenta povzbuzuje syrského vůdce Bašára Asada "k nepopsatelným zločinům".
Podobně se vyjádřil saúdský král Salmán, když Trumpa před účastníky summitu uváděl. "Je naší povinností jednotně se postavit silám zla a extremismu," řekl panovník. Protiíránské naladění vrcholné schůzky Salmán zdůraznil, když íránský režim označil za "hrot kopí globálního terorismu". Írán i po pátečním znovuzvolení reformního prezidenta Hasana Rúháního ovládají de facto islámští duchovní.
Podle Trumpa boj s terorismem znamená "otevřeně se utkat s krizí islámského extremismu", která se z regionu šíří dál do světa. "A znamená to postavit se proti vraždění nevinných muslimů, utlačování žen, pronásledování židů a vraždění křesťanů," dodal. Samotný islám Trump ocenil jako "jedno z největších světových náboženství" a nešetřil chválou muslimské historie a kultury.
Trump se během svého projevu držel předepsaného textu. Shromáždění arabští činitelé zůstali při jeho vystoupení v klidu v křeslech i ve chvíli, kdy americká delegace svému prezidentovi na závěr tleskala vestoje.
Činitelé Bílého domu řekli, že Trumpova řeč byla svého druhu protiváhou Obamova prvního projevu k muslimskému světu z roku 2009 v Káhiře. Obama tehdy vyzval k pochopení a uznání některých amerických chyb v oblasti čili chyb jeho předchůdce George Bushe mladšího. Mnozí republikáni a američtí spojenci v regionu Obamovo vystoupení tehdy kritizovali jako zbytečnou omluvu. Trump v neděli neřekl nic, co by se dalo považovat za omlouvání se, jeho cílem bylo vyzvat lídry regionu k důraznému boji s terorismem.
