Od nezdařeného puče v Turecku bylo podle ministra vnitra zadrženo přes 18 tisíc lidí a z nich 9 677 čeká na soud. Pasy byly odebrány 50 tisícům lidí.
Ministr Efkan Ala řekl ve státní televizi TRT Haber, že 9 677 osob z téměř 18 tisíc zadržených je formálně zatčeno a čeká je soud. Část armády se v noci z 15. na 16. července pokusila svrhnout vládu. Pučisté byli ale rychle přemoženi, když prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval své příznivce, aby šli do ulic.
V Turecku se odehrávají rozsáhlé čistky, které se dotkly už 66 tisíc osob, z nichž 43 tisíc pracovalo ve školství. Ministr Ala řekl, že téměř 50 tisícům lidí byly odebrány pasy.
Ankara označuje za hlavního strůjce puče duchovního Fethullaha Gülena, který žije v USA a má stoupence nejenom v Turecku, ale i jinde ve světě. Gülen podíl na puči odmítá a obvinil Erdogana, že je posedlý mocí.
Strach Turků i v cizině
Zástupkyně Turků, kteří se k němu hlásí a žijí v Nizozemsku, oznámila, že mnozí Gülenovi příznivci v Nizozemsku čelí hrozbám a bojí se o život.
Saniye Calkinová, která stojí v čele Gülenovy organizace Hizmet v Nizozemsku, prohlásila, že se členové drží v ústraní, protože mají strach o život. Někteří dostali pohrůžky zabitím, jiní čelili fyzickým útokům, vandalismu a žhářství. "Rozvinul se tu hon na čarodějnice, který mezi Turky v Nizozemsku vyvolal velké napětí. Jsou to znaky Erdoganova zasahování v Nizozemsku," řekla Calkinová.
Členové hnutí Hizmet prý incidenty nahlásili policii a podobné případy se vyskytly v sousedním Německu, kde žije největší turecká komunita v Evropě. V Nizozemsku je asi půl milionu Turků a ke Gülenovu hnutí, které organizuje charitu, školy a kulturní instituce, se hlásí několik tisíc z nich.
Tlak na vydávání
Německý tisk napsal, že Turecko chce, aby mu Německo vydalo Gülenovy stoupence. List Frankfurter Allgemeine Zeitung to ale vyloučil a použil slova kancléřky Angely Merkelové, která řekla, že je Německo vázáno procedurou právního státu. Premiér Bádenska-Württemberska Winfried Kretschmann listu řekl, že turecký konzul ve Stuttgartu jeho vládu požádal, aby zahájila vyšetřování institucí vázaných na Gülenovo hnutí. "Samozřejmě, že to neuděláme," řekl Kretschmann a kritizoval Turecko za pokus ovlivnit německé úřady.
Potíže kvůli Gülenovi má také ázerbájdžánská nezávislá televize ANS. Tamní soud jí odebral licenci a televize zastavila vysílání. Původně totiž ohlásila, že dnes odvysílá rozhovor, který s Gülenem natočila po puči.
Ázerbájdžán udržuje těsné vztahy s Tureckem, které stálo na straně Baku v konfliktu o Náhorní Karabach.
Televize ANS patří třem ázerbájdžánským podnikatelům a je považovaná za nezávislou. Její vedení označilo rozhodnutí soudu za nedemokratické a chce se proti němu odvolat. Jeden z jejích reportérů, který působí ve Washingtonu, natočil s Gülenem rozhovor, který nebyl zatím nikde odvysílán.
