Novým předsedou turecké vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) byl dnes na jejím mimořádném sjezdu jednomyslně zvolen blízký spolupracovník prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a dosavadní ministr dopravy Binali Yildirim. To mu automaticky zajišťuje i funkci předsedy vlády, do níž by měl být jmenován během několika příštích dní.
Změnu v čele vlády vyvolala rezignace dosavadního premiéra Ahmeta Davutoglua, který se před dvěma týdny překvapivě rozhodl pro odchod zejména kvůli neshodám s prezidentem Erdoganem. Tyto neshody se nejspíš týkaly nejen rozsahu nynější armádní ofenzivy proti kurdským povstalcům na jihovýchodě země, ale i Erdoganem požadovaných změn ústavy, které by posílily jeho prezidentské pravomoci.
Šedesátiletý Yildirim je naproti tomu považován za prezidentova blízkého a velmi loajálního spojence. Dokázal to i v dnešním projevu na sjezdu, kde mimo jiné řekl, že prioritou jeho vlády bude změna ústavy a zavedení prezidentského systému, o nějž hlava státu kvůli posílení svých pravomocí dlouhodobě usiluje. Změna ústavy prakticky zlegalizuje současný stav.
Erdogan a jeho příznivci považují prezidentský systém, podobný systému v USA nebo ve Francii, za zajištění proti roztříštěné koaliční politice, která omezovala vlády v 90. letech. Jeho oponenti, včetně některých skeptiků z AKP, však tvrdí, že tím jen posiluje své vlastní ambice.
Yildirim v projevu nastínil program své vlády a kromě změn ústavy mluvil i o tom, že jako premiér hodlá pokračovat v boji proti kurdským povstalcům a že si chce s Evropskou unií vyjasnit její postoj k migrační politice.
Yildirim patří ke spoluzakládajícím členům AKP. Jeho příznivci upozorňují na jeho úlohu v rozvoji velkých infrastrukturních projektů, které podpořily tureckou ekonomiku a zvýšily popularitu strany. Kritici, včetně představitele hlavní opoziční strany, ho obviňují z korupce, což Yildirim odmítá. Zvolení Yildirima se předem očekávalo, protože byl jediným kandidátem. Nakonec pro něj ruku zvedlo všech 1405 delegátů.
Pro investory nyní bude důležitá budoucnost místopředsedy vlády Mehmeta Şimşeka, který je považován za jednu ze zbývajících opor důvěry na trhu. Erdogan upřednostňuje hospodářský růst tažený spotřebou a opakovaně vystupoval proti vysokým úrokovým sazbám v Turecku, které podle něj vyvolávají inflaci. Jeho postoj je však v rozporu s hlavním ekonomickým proudem. Investoři se obávají, že bez Şimşeka bude méně pravděpodobné, že vláda dostojí svým slibům v oblasti liberalizace trhu práce, podpory spoření a posílení soukromých investic.
Změna ve vedení strany přicházejí v době, kdy Turecko, člen Severoatlantické aliance (NATO), čelí řadě bezpečnostních hrozeb, včetně obnovení konfliktu s kurdskými povstalci na jihovýchodě, vlně sebevražedných atentátů spojených s kurdskými bojovníky nebo bojovníky Islámského státu, a rostoucímu tlaku kvůli válce v sousední Sýrii. Zvyšuje se také napětí Turecka s EU kvůli kontroverzní dohodě o snížení toku přistěhovalců z Turecka to Řecka, kterou pomohl dojednat Davutoglu.
