Kyrgyzský parlament dnes podle očekávání schválil návrh vlády uzavřít leteckou základnu Spojených států Manas, která je důležitým vojenským zařízením pro zásobování amerických jednotek v Afghánistánu.
Rozhodnutí o zrušení pronájmu zákonodárný sbor, v němž domunují stoupenci prezidenta Kurmanbeka Bakijeva, schválili 78 hlasy proti jednomu.
Zavření základny, která je posledním podobným zařízením Spojených států ve střední Asii, může zkomplikovat úsilí nového amerického prezidenta Baracka Obamy zvýšit počet vojáků v Afghánistánu. Posily mají pomoci v boji proti radikálnímu hnutí Taliban, které v poslední době stupňuje útoky.
Mluvčí NATO James Appathurai dnes na tiskové konferenci v polském Krakově novináře uklidňoval, že aliance má pro zásobování jednotek v Afghánistánu alternativy, které může využít.
Mluvčí podotkl, že 80 procent zásobovacích tras vede z pákistánského území a alianční jednotky mají přímo v Afghánistánu zásob dostatečné množství. "Je to nepříjemnost, ale vyrovnáme se s ní," dodal.
Bakijev oznámil úmysl uzavřít základnu Manas počátkem února s odůvodněním, že Washington odmítl platit víc za její pronájem. USA za ni doposud dávaly 63 milionů dolarů ročně a celková americká pomoc Kyrgyzstánu dosahovala 150 milionů dolarů ročně.
Rozhodnutí uzavřít Manas padlo vzápětí poté, co Moskva ohlásila, že Kyrgyzstánu poskytne ve formě půjčky a nenávratné pomoci více než dvě miliardy dolarů. Kyrgyzská opozice Bakijeva za toto rozhodnutí kritizovala a obvinila ho, že prodává zemi Rusům.
Moskva a Biškek jakékoli spojení mezi ruskou pomocí a Bakijevovým rozhodnutím popírají.
Tento krok přichází také v době zvýšeného soupeření Moskvy a Washingtonu o vliv ve středoasijském regionu, který býval součástí někdejšího Sovětského svazu a který Rusko stále považuje za sféru svého zájmu. Rusko má jen dvě desítky kilometrů od Manasu svou vojenskou základnu v Kantu.
Jakmile Bakijev podepíše zákon a vláda vydá nařízení o výpovědi, budou mít Spojené státy 180 dní na to, aby se ze základny stáhly, uvedl kyrgyzský ministr zahraničí Kadyrbek Sarbajev. Nemohl ale říci, kdy prezident dokument podepíše. Zvyklostí bývá, že se tak stane do měsíce.
Základna, která vznikla v roce 2001 poté, co USA zahájily válku proti teroristům v Afghánistánu, má v současnosti asi tisícičlenný personál. Každý měsíc tudy prochází 15 tisíc amerických vojáků, kteří přijíždějí z Afghánistánu nebo do něho směřují, a také 500 tun zboží.
Spojené státy nyní hledají alternativní tranzitní cesty pro zásobování svých jednotek v Afghánistánu, protože stávající cesty přes Pákistán jsou velmi nebezpečné a zásobovací konvoje se stávají terčem útoků. Minulý měsíc Washington oznámil, že se dohodl s několika středoasijskými zeměmi o spolupráci. Souhlas s tranzitem nevojenského materiálu přes své území již dal Kazachstán a ochotu projevilo také Rusko.
Jednu z alternativních cest přes Rusko, Kazachstán a Uzbekistán bude možné brzo vyzkoušet, až první dodávka nevojenského materiálu opustí Lotyšsko a vyrazí přes tato území do Afghánistánu.
Foto: AP, Reuters a Pentagon
