Ti, kdo jím prošli, jej líčí jako peklo, kde je týrání častým jevem, nemoci běžné a výživa náhodná: barmská věznice Insein, kde je zadržována opoziční politička Do Aun Schan Su Ťij, je brutálním symbolem represí vojenské junty.
Už od 18. května je 63letá Su Ťij v této káznici na severu Rangúnu souzena za to, že údajně porušila pravidla domácího vězení. Další soudní přelíčení ji čeká v pátek.
Úřady umístily nositelku Nobelovy ceny za mír v důstojnické jídelně, ale stovky dalších politických zadržovaných se dělí o těsné a nezdravé cely, kde na ně číhají mentální i fyzické nemoci.
ČTĚTE TAKÉ: Barma: Soud se Su Ťij je naše vnitřní záležitost
Američan: K Su Ťij mě poslal Bůh, abych ji varoval
Okamžitě propusťte Su Ťij, vyzval Kohout jménem EU
"Je to jako peklo, tábor tiché smrti," říká Boul Ťij, spoluzakladatel Společnosti na pomoc politickým vězňům v Barmě, která působí z Thajska. Bývalí vězni říkají, že zde museli podstoupit týdny zvláště násilných výslechů.
Boul Ťij, který ve věznici strávil nějakou dobu po studentských nepokojích z roku 1988, vzpomíná na den, kdy dostal 150 ran gumovou hadicí, než ztratil vědomí.
Probudil se v izolované cele a byl donucen po dlouhou dobu zaujímat různé pozice. Přitom byl svázaný a mezi nohama měl kovovou hůl.
Přes dva tisíce politických vězňů
Podle údajů OSN je v barmských věznicích v současnosti internováno přes 2100 politických vězňů, z nichž stovky si odpykávají tresty nad 60 let. Do Inseinu dorazil v únoru vyšetřovatel Rady pro lidská práva Tomás Ojea Quintana, který jen potvrdil, že vězni nemají zdravotní péči a jsou vystaveni "špatnému fyzickému zacházení".
Inseinské cely mají 2,5 krát 3,5 metru - jsou vybaveny dvěma bambusovými rohožemi a dvěma otevřenými záchodovými mísami, popisuje zařízení cel jejich bývalý obyvatel Aun Mjou Nain. Kvůli svým politickým aktivitám strávil za mřížemi od roku 1989 přes osm let.
Vězňům je povoleno denně vyjít z cel na 15 minut - aby se umyli. Nemají mýdlo ani náhradní oblečení. Pro vzájemnou komunikaci někteří používají cigaretové filtry, na něž načmárají vzkazy a předávají si je děrami ve zdi.
"Vězení Insein je táborem smrtícího mučení," říká Aun Mjou Nain. On sám například strávil na samotce 45 dní, aniž mohl číst, psát nebo se mýt.
Příděly potravy spočívají v rozvařené kaši, jen vzácně je k ní zelenina, rybí omáčka. Čas od času vězni dostávají trošku masa s rýží.
Jediný lék? Aspirin
Hygienické podmínky vedou k šíření tuberkulózy a žloutenky. Časté jsou bolesti kloubů, problémy se zrakem i mentální potíže.
Přístup k lékaři je vzácný. "Dají vám aspirin a další lék na rýmu, ať trpíte čímkoliv," říká Aun Mjou Thein, jehož starší, rovněž vězněný bratr, trpí vážnými depresemi.
Nejznámější komik v Barmě Zarganar, jemuž je 49 let, byl odsouzen k 35 letům vězení. Nedávno byl z Inseinu převezen do jiné věznice v zapadlé oblasti na severu země. Jeho sestra oznámila, že trpí srdečními problémy.
Podle údajů Boul Ťijovy Společnosti zemřelo od roku 1988 v barmských věznicích nejméně 139 vězňů.
Poslední návštěva delegace Mezinárodního výboru Červeného kříže v Inseinu se uskutečnila v listopadu 2005. O dva měsíce později tato organizace zastavila svou činnost s tím, že nemůže plnit svůj mandát nestranně a nezávisle.
Foto: Reuters, ČTK/AP, Google Sightseeing
