Lidé se k ní otáčejí zády, jen aby ji nemuseli spatřit. Žena z Bangladéše, nebo spíše vyvrhel žijící na okraji společnosti, trpí vážnou nemocí. Její tělo je celé od hlavy až k patě poseté nádory. Právě kvůli jejímu znetvořenému vzhledu ji sousedé začali přezdívat "Bramborová žena".
Začalo to již v dětství. Když se Hosineara Begumová narodila, měla nepatrný pupínek nad horním rtem a drobné krupičky po obličeji a krku. Lékař usoudil, že bude nejlepší pupínek radikálně odstranit. Zpackaný zákrok se jí stal osudným.
Zprvu žila jako spokojené děvče. Když jí bylo šestnáct, otec ji provdal do vesnice Narayanganj v Bangladéši mladému dělníkovi. Byli do sebe šíleně zamilovaní, a mají dokonce i syna. Její stav nebyl ještě natolik vážný, měla sice hrbolky na tváři a krku, ale přesto ji manžel miloval.
Nicméně poté dva roky po porodu se její stav začal zhoršovat. Některé z výrůstků začaly dorůstat do velikosti tenisového míčku. Bohužel její manžel neměl peníze na její léčbu, byl z toho velmi zdrcen, až nakonec upadl do hlubokých depresí. Po pár letech zemřel. "Byl to můj jediný přítel, když odešel, začala jsem žít jako vyvrhel," řekla žena.
"Nikdo se mnou nemluví. Lidé se otáčejí zády, jen aby mě nemuseli spatřit," dodává Hosineara. Její stav se den za dnem zhoršuje. Vdova nemůže skoro mluvit, jíst nebo správně nosit oblečení. Samotná chůze se pro ni stala zdlouhavým a bolestivým úkonem. Vyzkoušela několik místních doktorů, ti si však s jejím stavem nevěděli rady. Naděje svitla, když její syn Saiful Islam začal vydělávat.
"Vzal jsem matku k homeopatikům. Po několika letech už jsem však nemohl platit léky a živit svou vlastní rodinu. Když matka zjistila, že si její léky nemohu dovolit, přestala je brát," říká Islam.
Po několika letech frustrace a utrpení si Hosineara přeje už jen zemřít. "Jenom Bůh mi může pomoci. Smrt je lepší než tato nesnesitelná bolest," dodává stará žena.
