Ostře sledované íránské prezidentské volby začaly. Prezident Ahmadínežád nemá znovuzvolení zdaleka jisté. Ve volbách soupeří celkem čtyři kandidáti, hlavním protivníkem současného představitele Íránu je však reformní kandidát Hosejn Músáví.
Volební místnosti mohou být otevřeny podle potřeby až do pozdního večera a výsledky by pak měly být známy nejpozději do 24 hodin. Pokud ani jeden z kandidátů nezíská přes padesát procent hlasů, rozhodne se mezi dvěma nejúspěšnějšími 19. června ve druhém kole.
Vyhrocenou předvolební kampaň poznamenaly násilné střety na předvolebních mítíncích. Íránský prezident také obvinil protikandidáty z urážky hlavy státu. Ti totiž tvrdili, že prezident národu zatajuje informace o skutečném stavu ekonomiky. Až v úterý Ahmadínežád přiznal, že inflace v Íránu dosáhla 25 procent, a ne patnácti, jak tvrdil dříve.
ČTĚTE TAKÉ: Írán: předvolební potyčky příznivců a odpůrců prezidenta
Ahmadínežád čeká na volby. Vítězství nemá zdaleka jisté
Írán znepřístupnil před volbami prezidenta Facebook
Právě ekonomika je hlavním tématem voleb v zemi, kterou okolní svět sleduje hlavně kvůli jejímu kontroverznímu jadernému programu a protizápadní rétorice jejího prezidenta.
V Íránu se nedělají průzkumy veřejného mínění, takže výsledek hlasování lze těžko předpovědět. Jeden ze západních diplomatů v Teheránu se domnívá, že Ahmadínežád svůj mandát obhájí. K tomu by potřeboval získat v prvním kole víc než padesát procent hlasů.
Nejsilnější ze tří Ahmadínežádových soupeřů je premiér z 80. let Mír Hosejn Músáví. Ten slíbil zlepšení vztahů k zahraničí a nelítostně kritizoval
Ahmadínežádovu politiku minulých čtyř let. Přesto ani jeho zvolení by neznamenalo změnu íránské jaderné politiky, neboť v tomto tématu náleží hlavní slovo duchovnímu vůdci země ajatolláhu Alímu Chameneímu.
Menší šance jsou přisuzovány zbylým dvěma uchazečům, bývalému dvojnásobnému předsedovi parlamentu Mahdímu Karrúbímu z řad reformistů a Mohsenovu Rezáímu z konzervativních kruhů.
Mladí Íránci projíždějí bohatým severním Teheránem v autech s houkajícími klaksony a s plakáty kandidátů. Jde jim o jediné: zabránit Mahmúdovi Ahmadínežádovi obhájit v pátečních volbách prezidentský mandát.
V roce 2005, kdy byl zvolen poprvé, nepřišlo k volebním urnám mnoho reformám nakloněných Íránců, protože je znechutily překážky, jimiž konzervativci blokovali liberální snahy reformátorského prezidenta Mohammada Chátamího.
O Ahmadínežádově politickém osudu teď může rozhodnout právě to, kolik z těchto unavených voličů se rozhodne volit. "Půjdu volit jenom proto, že chci, aby zvítězil kdokoli jiný než Ahmadínežád," říká pětadvacetiletá studentka sociologie Mína Sedakatíová.
Dvě třetiny mladých
Víc než dvě třetiny ze 70 milionů Íránců jsou lidé, jimž ještě nebylo 30 let. Jsou tedy příliš mladí na to, aby si pamatovali na dobu před islámskou revolucí z roku 1979, jež svrhla šáha.
Analytici ale předpokládají, že Ahmadínežádovi odpůrci své hlasy rozdělí mezi dva jeho umírněné soupeře, bývalého premiéra Míra Hosejna Músávího a někdejšího předsedu parlamentu Mahdího Karrúbího. Ten se ve snaze získat mládež dokonce sešel s nejznámějším íránským undergroundovým rapovým zpěvákem Sasy Mankanem.
Automobily mladíků ochotných sesadit Ahmadínežáda jsou oblepeny plakáty s Músávím a Karrúbím. Tito mladí muži jsou přesvědčeni, že další čtyři roky s Ahmadínežádem přivedou Írán ke střetu se Západem a ještě víc ohrozí sociální svobody.
ČTĚTE TAKÉ: Írán: velká čtyřka jde do boje o prezidentsví
Írán vyzkoušel zdokonalenou raketu s doletem 2000 km
Írán: opozice obviňuje Ahmadínežáda z uplácení voličů
Určitá část mládeže ale za Ahmadínežádem stojí. Jsou to ti, kdo ho obdivují za vzdorné projevy týkající se jaderného programu, za jeho prostý životní styl, oddanost islámu a taky za sliby o sociální spravedlnosti.
"Budu volit Ahmadínežáda, protože jeho politika vedla v minulých čtyřech letech k návratu k základním hodnotám islámské revoluce. Je to hrdina. Postavil se proti nepřátelům Íránu a získal přátelství jiných zemí," řekl čtyřiadvacetiletý člen islámských dobrovolných jednotek Mohammad Rezá Bakerí.
Ahmadínežád byl poprvé zvolen v roce 2005. Sliboval tehdy rozdělení ropných příjmů mezi obyčejné Íránce a objížděl provincie s půjčkami a rozvojovými projekty. Ale reformátoři a nejen oni tvrdí, že své sliby nesplnil. Svědčí o tom neustále rostoucí nezaměstnanost a inflace pohybující se kolem dvaceti procent.
Marné naděje na reformy
Jelikož ale duchovní vůdce státu ajatolláh Alí Chameneí nepřestává vyzývat k tomu, aby lidé volili protizápadně orientovaného kandidáta, konzervativní voliči se zřejmě za Ahmadínežáda navzdory nesouhlasu s jeho politikou postaví.
Za jeho vlády se netoleruje aktivita reformátorských studentů a obnovila se autorita policie, která dohlíží na dodržování islámské morálky. "Jak se mám cítit bezpečná, když prezident toleruje zatýkání žen za to, co mají na sobě?" táže se Sedakatíová, která má sama přes hlavu volně přehozený červený šátek. Právě tato omezení mobilizují mládež a ženy proti Ahmadínežádovi.
Ale nikdo neví, zda jsou tyto pocity dostatečně silné na to, aby prolomily politickou apatii vládnoucí mezi někdejšími příznivci Chátamího. "Veškeré naděje na sociální a politické reformy, které jsme si dělali za Chátamího, byly rozbity," vysvětluje Sedakatíová.
Chátamí původně uvažoval o tom, že bude kandidovat znovu, ale nakonec se rozhodl podpořit Músávího a o úřad se potřetí neucházet. Zvítězil ve volbách v letech 1997 a 2001 tím, že sliboval uvolnění vztahů se Západem a nové svobody pro Íránce. Všechny jeho snahy ale zastavili konzervativci, v jejichž rukou zůstal bezpečnostní aparát.
Studenti koncem 90. let vytvořili skupiny na obranu Chátamího reforem, ale mnohé z nich neúspěch od další podpory odradil. "Íránská mládež od roku 2005 ztratila svého ducha i smysl života," říká Sedakatíová.
Foto: Reuters, ČTK/AP
