Afghánská uprchlice Šarbat Gulaová, která se před 31 lety proslavila na titulní stránce časopisu National Geographic, se vrací do vlasti. V Pákistánu jí hrozilo 14 let vězení, provinila se používáním falešných dokladů. Zachránit ji pomáhal i autor snímku, slavný fotograf Steve McCurry.
Anabáze Gulaové začala poté, když do jejího bytu v pákistánském Péšáváru vtrhla policie a kontrola ukázala, že její identifikační karta nesouhlasí s databází. Pákistán už před časem zavedl pro obyvatele elektronické identifikační průkazy a ten, kterým se prokázala Gulaová, zněl navíc na jiné jméno - Šarbat Bibiová. Držitelka karty okamžitě putovala do vazby a soud nejprve odmítal propuštění na kauci. Nakonec ale oznámil, že provinilá Afghánka bude přece jen deportována do vlasti. "Gulaová byla osvobozena od právních problémů, které musela podstupovat posledních pár let," napsal na Facebooku Omar Zakhilwal.
Podle obvinění zaplatila úplatek 450 dolarů (11 250 korun) třem úředníkům NADRA, aby ji vystavili kartu falešnou. Jde o poměrně rozšířený způsob, jakým donedávna Afghánci řešili problémy s legalizací pobytu, padělek totiž umožní cestování i zaměstnávání. V poslední době dopadla policie falešnými ID kartami už přes 60 000 cizinců, vesměs z Afghánistánu.
Mladou Šarbat vyfotografoval McCurry v roce 1985 v pákistánském uprchlickém táboře Nasir Bagh. Dívka se tam uchýlila i s příbuznými poté, co ji při sovětském bombardování zemřeli oba rodiče. Snímek odhodlané dívky se zelenýma očima plnýma utrpení se dostal na titulní stránku časopisu National Geographic a stal se jedním ze symbolů afghánské války, která s různou intenzitou pokračuje už od roku 1979. McCurry chtěl později dívku najít, úspěšná byla až mise v roce 2002, kdy fotograf přivezl z afghánských hor portrét Šarbat o 17 let starší, sešlostí a utrápeným vzhledem symbolizující těžký život afghánských žen.
Kauza Gulaová alias Bibiová upozornila na nucené deportace afghánských migrantů, které trvají zhruba rok. Podle OSN se už takto nuceně vrátilo domů na půl milionu migrantů a do března 2017 chce Pákistán vystěhovat všechny Afghánce. Jejich počet se odhaduje až na dva a půl milionu, někteří v zemi žijí i více než třicet let.
* Jak vypadalo úsilí o zachránění zelenooké Afghánky před vězením?
* Jaký byl její celý příběh?
* Jak se žije afghánským migrantům v Pákistánu?
* Co je čeká po nuceném návratu a proč mnozí raději zamíří do Evropy?
Odpovědi na tyto otázky a celý text článku najdete v nejnovějším čísle časopisu TÝDEN, které je právě v prodeji.
