Big Brother
Tajný soudní příkaz umožňuje sledovat telefonáty Američanů

Americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) shromažďuje informace o telefonátech desítek milionů Američanů. Na svém webu to dnes uvedl britský deník The Guardian. Odvolává se přitom na tajný soudní příkaz, který nařizuje americké telekomunikační společnosti Verizon zpřístupnit denně NSA určité údaje o všech hovorech klientů.

Příkaz nepožaduje podle stanice BBC poskytovat obsah hovorů ani jména volajících, jejich adresy či finanční informace o nich. Telekomunikační společnost, která patří k největším mobilním operátorům v USA, ale musí vládní bezpečnostní agentuře poskytovat telefonní čísla a další údaje včetně času volání a délky hovoru.

Dokument, jehož text The Guardian zveřejnil, podepsal soudce Roger Vinson 25. dubna a příkaz platí do 19. července. Vedení Verizon i americká vláda se ke zprávě podle britského listu odmítly vyjádřit.

Organizace na ochranu lidských práv to označily za "ohromující", podle nevládního střediska CCR pro ústavní práva v USA nejspíš jde o "nejrozsáhlejší příkaz ke sledování, jaký byl kdy vydán".

Zpráva přišla poté, co se Bílý dům stal minulý měsíc terčem kritiky za to, že v rámci vyšetřování jisté teroristické hrozby v zemi nechal shromažďovat informace o telefonátech redaktorů agentury AP s cílem zjistit jejich zdroje. Podobný postup vládních úřadů ale v USA není podle všeho protizákonný.

Americká vláda loni získala výrazně větší pravomoci pro sledování obyvatel USA kvůli boji proti terorismu. Na rozdíl od minulosti se může zaměřovat i na všemožné záznamy o lidech, kteří nejsou z ničeho podezřelí. Dříve mohly úřady shromažďovat informace pouze o jednotlivcích podezřelých z nezákonných aktivit anebo majících vazby na vyšetřované osoby.

Hledání kompromisu mezi zajišťováním bezpečnosti a dodržováním lidských práv poznamenalo celou dobu, která uplynula od teroristických útoků proti cílům v USA z 11. září 2001.

USA po teroristických útocích opakovaně posilovaly pravomoci úřadů pro sledování obyvatel. Osobní svobody v západním světě zásadně omezil především americký protiteroristický zákon známý jako Patriot Act, vydaný krátce po útocích.

Ze Spojených států pak vycházely požadavky i na další země, aby se k jejich bezpečnostním opatřením připojily.

Zákon Patriot Act poprvé v historii umožnil bezpečnostním službám odposlouchávat telefonické hovory řadových občanů či sledovat elektronickou poštu mezi lidmi v USA a v zahraničí, aniž k tomu dal svolení soud. Kongres platnost zákonu pravidelně prodlužuje