Deset let po leteckých náletech NATO na tehdejší Jugoslávii leží v Srbsku více než 2500 nevybuchlých tříštivých bomb. Nejvíce postižené je jihosrbské město Niš, třetí největší v zemi, a celý jih Srbska. Uvedla to agentura DPA s odvoláním na srbskou tiskovou kancelář Beta.
Podle výzkumu humanitární organizace Norwegian People's Aid (NPA, Pomoc norského lidu) hrozí nebezpečí 160 tisícům lidí. Pokud budou práce na odstraňování nevybuchlého materiálu pokračovat dosavadním tempem, bude munice zcela zlikvidována za dvacet let, píše se ve studii.
Nizozemská, britská a americká letadla před deseti lety na tehdejší Jugoslávii svrhla 37 tisíc tříštivých bomb, které zabily 31 lidí a 160 jich zranily. Takové bomby se skládají z desítek menších, které se před dopadem rozptýlí po větší ploše. Jejich účinek je proto ničivější.
Severoatlantická aliance zahájila letecké útoky 24. března 1999, aby zastavila srbské vojenské a polovojenské oddíly v Kosovu. Ty totiž předtím násilně vyhnaly několik stovek tisíc Albánců, aby oblast "etnicky vyčistily".
Po 79 dnech náletů tehdejší prezident a autokrat Slobodan Milošević své jednotky z tehdejší srbské provincie stáhl.
Dnes je Kosovo nezávislým státem, který zatím uznalo 56 ze 192 členských zemí OSN. Jde především o USA a většinu zemí Evropské unie, z nichž tak dosud neučinily Kypr, Rumunsko, Řecko, Slovensko a Španělsko.
Bombardování Jugoslávie silami NATO bez mandátu OSN, manipulace veřejnosti... |
Bombardování NATO trvalo 79 dní. Když byl později vrchní velitel aliance americký generál Wesley Clark dotázán, kolik bylo zničeno cílů, odpověděl krátce a stručně: "Dostatek." Ani deset let po náletech na srbské ozbrojené síly, které začaly 24. března 1999, stále nejsou žádné údaje NATO o počtech zasažených cílů k dispozici. Totéž platí i o množství civilních obětí. Důležité je jen to, že byl dosažen politický cíl: zabránění "etnickému vyčištění" Kosova od albánského obyvatelstva, které nařídil srbský premiér Slobodan Milošević, napsala agentura DPA. Zásah NATO měl zabránit humanitární katastrofě. "Nejhorší etnické čistky, které jsme za poslední půlstoletí v Evropě viděli, byly zastaveny a ukončeny," hlásalo po skončení náletů NATO. V jeho bruselské centrále je vzdušná operace proti Srbsku, při níž bylo provedeno celkem 38 tisíc letů, považována za důležitý úspěch. Obyvatelstvo Kosova bylo uchráněno a Milošević, který byl téměř okamžitě obviněn z válečných zločinů, byl přinucen ke kapitulaci. Aliance se oproti Miloševičově očekávání nerozpadla. A zejména Rusku, kterému tehdy vládl prezident Boris Jelcin, ukázala, že ji musí brát vážně i vojensky. Šéfové NATO sami o zákonnosti nepochybují. Odkazují mimo jiné na to, že během celé vzdušné operace nezahynul v boji jediný voják NATO. Kritici tohoto postupu však tvrdí, že to bylo možné jedině proto, že aliance nenasadila žádné pozemní jednotky a omezila se jen na bombardování z výšky, a počítala tak s civilními oběťmi. NATO se tomu však rozhodně brání. Cíle prý byly vybírány tak, aby se civilním obětem zabránilo. "Bylo však nevyhnutelné, že dojde k chybám a že zbraňové systémy někdy nebudou správně fungovat." Aliance se odvolává na odhad organizace Human Rights Watch, podle níž došlo k 90 "incidentům s mrtvými civilisty". To je méně než jedno procento náletů. A to, že aliance není proti Srbsku zaujatá, ukazuje prý skutečnost, že mírové jednotky NATO v Kosovu po válce chránily tamní Srby před odplatou ze strany kosovských Albánců. Zbigniew Brzezinski, někdejší bezpečnostní poradce amerického prezidenta Jimmyho Cartera, se domnívá, že se Jelcin i Milošević přepočítali. Moskva prý chtěla pro Srbsko zajistit alespoň část Kosova, ale Severoatlantická aliance jí v tom zabránila. Žádné vzpomínkové akce či oslavy NATO neplánuje.
|
Jako "oprávněnou a nutnou akci" zdůvodňoval generální tajemník aliance lord Robertson první velkou bojovou operaci, na níž se podílelo prakticky všech 19 tehdejších členů NATO a odpovědnost za ni nesl Robertsonův předchůdce Javier Solana, dnes hlavní diplomat EU. Na útěku před srbskými jednotkami bylo od konce roku 1998 na 300 tisíc kosovských Albánců. 
"Mohlo se to udělat lépe?" ptá se titulek na oficiálních internetových stránkách NATO. Řada sporných otázek přesto zůstává. Jednou z nich je, zda jsou letecké útoky i bez mandátu OSN vůbec přípustné. A právníci se přou, jestli se skutečně jednalo o genocidu, která mohla intervenci ospravedlnit.
Dodnes se diskutuje o tom, co donutilo Miloševiče ke kapitulaci. NATO považuje srbské stažení z Kosova za následek rostoucího poničení Srbska, stupňujících se leteckých útoků a hrozícího nasazení pozemních jednotek spolu s politickým odklonem Jelcina, který byl v Srbsku vnímán jako ruská zrada. 
Foto: Pentagon, Wikipedia, NATO a Reuters
