Před 90 lety popravili bolševici carskou rodinu

Pravoslavní věřící a potomci Romanovců proudí tento týden do Jekatěrinburgu, aby tam uctili památku posledního cara Mikuláše II. a jeho rodiny, popravených bolševiky před 90 lety. Tato historická epizoda budí spory i v dnešním Rusku

Uralské město se už od neděl před výročím přeměnilo zpěvem náboženských písní, modlitbami a vyzváněním zvonů v poutní místo pro ty věřící, kteří si přejí uctít oběti masakru carské rodiny.

Hlavní slavnosti se soustředí na čtvrtek na místě, kde příslušníci Leninovy politické policie Čeka 17. července 1918 popravili panovníka, jeho choť Alexandru, jejich pět dětí, tři služebníky a lékaře. Poutníci pak půjdou nocí 18 kilometrů k opuštěnému dolu, do něhož byla naházena mrtvá těla, politá kyselinou.

"Jestli v minulosti, hlavně za sovětské éry, lidé hrdě říkali, že zde v Jekatěrinburgu jsme zabili cara, tak teď je tomu naopak," nedávno poznamenal místní arcibiskup. "Lidé si uvědomují, že to byla tragédie," tvrdí.

Stoupající roli náboženství v ruské společnosti potvrzuje i vybudování chrámu na místě kupeckého domu, kde původně byla carská rodina popravena.

Strhnout dům nařídil v roce 1977 Boris Jelcin, který tehdy stál v čele místních komunistů. Později, v roce 1991, se stal prvním ruským prezidentem.

Soudní rehabilitace se (zatím) zamítá

Další ceremonie se odehrávají v Alapajevsku, ležícím asi 150 kilometrů severně od Jekatěrinburgu, kde bylo zavražděno šest jiných příslušníků panovnického rodu a jejich služebníci.

Vzpomínkových slavností v Rusku se účastní i velkokněžna Maria Vladimirovna z rodu Romanovců, která žije v Madridu a tvrdí, že je nástupkyní Mikuláše II.

Minulý týden podala odvolání proti zamítavému rozhodnutí ruské justice, aby tak dosáhla uznání popravy carské rodiny za politický zločin.

Odmítání "rehabilitovat" Romanovce podle tajemníka velkokněžny Alexandra Zakajtova svědčí o tom, že "jisté síly chtějí zachovat nejhorší prvky komunistického režimu". Podle něj nestačí lítost vyjadřovaná postsovětskými vůdci v čele s Jelcinem.

Současně jiná odnož Romanovského rodu oznámila na internetu, že uctí popravené v Petrohradě, kde ostatky cara a jeho blízkých byly slavnostně pochovány v roce 1998.

Předtím, v roce 1991, byly vyjmuty ze společného hrobu. Testy DNA následně umožnily potvrdit, že opravdu jde o Romanovce.

Ruští činitelé také potvrzují, že další ostatky nalezené u Jekatěrinburgu loni v červenci náleží carovým dětem, careviči Alexejovi a kněžně Marii. Definitivní výsledky testů DNA se čekají koncem července 2008.

Osud Romanovců zůstává v Rusku citlivým tématem, protože mnoho pravoslavných kněží sní o obnovení monarchie, tvrdí odborník na náboženství Sergej Filatov z ruské akademie věd.

Ale církev, ačkoliv nechala popravené členy carské rodiny prohlásit za svaté mučedníky, "se chová opatrně a veřejně nehlásá monarchistické ideje".

Řada věřících putovala do uralského města Jekatěrinurgu i několik dní. "Jeho život skončil tragédií, pak ale začal znovu. To tu dnes oslavujeme," uvedla na adresu cara, jehož ruská pravoslavná církev prohlásila za svatého, padesátiletá Naďa Bašarová.

Nostalgie po panovníkovi, který brzdil rozvoj Ruska

"Je symbolem velkého a mocného Ruska a také udělal pro tuto zemi velké věci," vysvětlil osmnáctiletý Jevgenij Chinďaskij, proč dnes přijel do Jekatěrinburgu.

Romanovci vládli Rusku tři století, než se v roce 1917 Mikuláš II. zřekl trůnu. Po jeho abdikaci Rusko zachvátila revoluce a v roce 1918 celou carskou rodinu uvěznili bolševici, kteří ji poté nechali nedaleko Jekatěrinburgu popravit.

Jejich těla byla zohavena ve snaze zabránit pozdější identifikaci a pohřbena ve společném hrobě na utajeném místě.

Ostatky cara, jeho ženy a tří dcer, které se podařilo nalézt a geneticky potvrdit jejich pravost, byly 80 let po popravě slavnostně pochovány v Petrohradě.

Ostatky careviče Alexeje a čtvrté dcery Marie však v hromadném hrobu objeveny nebyly a jejich osud byl obestřen tajemstvím. Podle některých spekulací byla jejich těla spálena a popel rozprášen v lese, podle dalších byli pohřbeni jinde než zbytek rodiny.

Na veřejnosti však kolovaly i odvážnější domněnky, že třináctiletý chlapec trpící hemofilií a jeho sestra masakr přežili. Čas od času se objevovali jedinci, kteří se za ně nebo za jejich potomky vydávali.

Kosterní pozůstatky Alexeje a Marie objevili až loni ruští archeologové u Jekatěrinburgu nedaleko místa, kde bolševici carskou rodinu postříleli. Na kostech byla zřejmá poškození způsobená střelbou, byla ohořelá a vystavena působení agresivních látek. Pravost ostatků pak potvrdily testy DNA v amerických laboratořích.

Foto: AP, Reuters, Profimedia a archiv