Hvězda německé pravicově konzervativní Alternativy pro Německo (AfD) dále stoupá a podle čerstvých průzkumů je už třetí nejsilnější stranou ve Spolkové republice. V oblibě u občanů poprvé na republikové úrovni překročila deset procent. Naopak se stále zvyšuje počet těch, kdo odmítají uprchlickou politiku Angely Merkelové. Rezignaci kancléřky si kvůli tomu přeje už 38 procent Němců.
AfD, kterou část médií označuje za pravicově populistickou, by podle Institutu pro nové sociální odpovědi (INSA) nyní dalo svůj hlas 10,5 procenta voličů.
Partaj tak zjevně profituje z nynější uprchlické krize i z čerstvých atentátů radikálních muslimů v Paříži. Erfurtský institut zjišťoval preference občanů ve vztahu k politickým stranám od minulého pátku do pondělí.
Alternativa pro Německo vznikla před dvěma lety jako reakce na politické pokusy zachránit eurozónu. K její nynější velmi úspěšné agendě patří kritika migrační politiky spolkové vládní koalice CDU/CSU a SPD.
Ještě začátkem října se preference AfD na celoněmecké úrovni pohybovaly kolem pěti procent. Nejnovější průzkumy ukazují, že partaj může doufat, že ve třech zemských volbách plánovaných na březen příštího roku se dostane do dalších parlamentů.
V Bádensku-Württembersku se nyní AfD těší podpoře osmi procent voličů, Porýní-Falci šesti procent a v Sasku-Anhaltsku pěti procent.
V Sasku a Durynsku dosahují preference strany dokonce třinácti a dvanácti procent, ale tam se bude volit až v roce 2019. Průzkum mínění v pěti zmíněných spolkových zemích se přitom uskutečnil těsně před masakrem islamistů v Paříži, takže lze oprávněně předpokládat, že v nich popularita AfD mezitím ještě o něco stoupla.
Předsedkyně AfD Frauke Petryová čerstvě oznámila, že skončí se svým podnikáním v oboru chemie a od příštího roku se začne plně věnovat své politické funkci. Pro Česko je zajímavé, že v čele bavorské odnože AfD stojí Petr Bystroň, který pochází z Čech (rozhovor s ním pro TÝDEN ZDE).
Že by v důsledku budoucích atentátů páchaných islámskými extremisty obliba AfD dále rostla, považují četní experti za málo pravděpodobné. "Voličstvo se raději sjednocuje za velkými stranami," míní Manfred Güllner, šéf institutu Forsa.
Současně ale dodává: "Když politici (bavorské) CSU jako Seehofer nebo Söder budou nadále útoky v Paříži spojovat s uprchlickou krizí, mohlo by to AfD veskrze ještě posílit."
Podle aktuálního průzkumu veřejného mínění uskutečněného Forsa pro magazín Stern a televizi RTL by minulý týden sesterské strany křesťanské unie, CDU a CSU, volilo 36 procent Němců, což je dvouprocentní pokles oproti začátku listopadu. Sociální demokracie (SPD) se drží na předchozích 25 procentech.
V Německu ale dále roste počet těch, kdo si kvůli uprchlické politice Angely Merkelové přejí, aby kancléřka odstoupila ze svého úřadu. Podle průzkumu INSA pro magazín Focus si to přeje 38 procent Němců. To je o 15 procent více než před pěti týdny.
Rezignaci kancléřky nechce 46,5 procenta. Asi 15 procent dotázaných se k tomu nevyjádřilo.
Největší podporu má Merkelová stále u voličů své křesťanské CDU, kde její odstoupení odmítá 83 procent z nich. Naopak klesá její podpora u přívrženců socialistů, kde tento postoj zastává už pouze 51,5 procenta.
Totéž ale platí i pro bavorskou CSU, sesterskou partaj CDU, kde chce Merkelovou nadále na čele berlínského kancléřství už jen 52 procent voličů.
Překvapivě vysoký počet fanoušků má Merkelová v řadách Zelených - na čele spolkové vlády jí chce stále 72 procent jejich voličů. Její rezignaci naopak požaduje nejvíce voličů AfD (87,5 procenta), dále pak Levice (43 procent) a liberální FDP (41 procent).
Rostoucí hysterie kolem masakrů páchaných muslimskými extremisty a růst obav z islámu samotného hrají do karet také straně, která se v poslední době zdála být už odepsaná, varují bezpečnostní experti. Jde o extrémně pravicovou NPD (Národně demokratická strana Německa).
NPD zastavila svůj propad. Její bývalý šéf a nynější europoslanec Udo Voigt neskrývá radost: "Strana je na vzestupu." Jeho kancelář v Berlíně prý musí pracovat přesčas.
Voigt počítá s tím, že ve volbách v březnu v Sasku-Anhaltsku se NPD opět dostane do zemského parlamentu. Partaj má podle něj šest procent jistých.
