Evropa se mění, muslimové se stále hlasitějí dožadují svých "náboženských práv". Ve Švédsku mohou nyní muezzini svolávat muslimské věřící k modlitbě. Dosavadní zákaz této tradice, jež má svůj počátek už v Mohamedově době, úřady zrušily.
Úprava sice zatím platí jen pro čtvrť Fittja v Botkyrce, jež leží ve Stockholmském kraji, ale někteří experti už hovoří o precedensu v Evropě.
Radnice v Botkyrce zrušila minulý týden zákaz islámského svolávání k modlitbám, který platil od roku 1994. Nové svobody bude zatím využívat muezzin na dvatřicet metrů vysokém tureckém minaretu, a sice v pátek.
Radnice reagovala svým rozhodnutím na petici, kterou jí začátkem roku předalo předalo sdružení Botkyrka Islamic Assiciation. Jeho předseda, Islamil Okur, nedávno švédskému listu Dagen řekl, že starší generace mulimských imigrantů by se něčeho takového jako petice vůbec nedvážila, ale mladší generace je podle něj rozhodnuta svá "práva náboženských svobod" prosazovat.
Platíme daně. Jsme příkladní občané. Švédsku jsme toho dali hodně. Nyní chceme náboženskou svobodu, prohlásil Okur.
Švédskému veřejnoprávnímu rozhlasu Okur dále prozradil, že zatím jde jen o jeden den, kdy bude moci služebník mešity svolávat na veřejnosti věřící k modlitbě. Postupně se podle něj ale budou muslimové snažit prosadit volání muezzina také daší dny v týdnu.
A nezůstane jen u Botkyrky. Brzy se přidají také další mešity, dodal Okur, podle něhož se někde muselo začít.
V zemích islámské víry svolávají muezzini k modlitbám třikrát až pětkrát denně; před úsvitem, ráno, v poledne, večer a po Slunce západu. V prvním případě jde o šíitskou a v druhém o sunnitskou tradici.
Mnohde se ale muezzinům z nejrůznějších důvodů nechce několikrát stále stoupat po schodech nahoru na minaret, a tak využívají elektronický záznam hlasu a reproduktory. Nejednou nevalné kvality, pročež lidé v okolí minaretu slyší jen těžko srozumitelný chrapot.
V Evropě je stále více muslimských přistěhovalců, jejichž zvyky a mravy jsou nejednou v rozporu s evropskými tradicemi, či dokonce se zákony. V některých zemích se už poukazuje na nebezpečí agresivní "islámské intervence" a jsou snahy proti ní vystupovat, píše v této souvislosti onlinový portál Hlasu Ruska.
Ve Švédsku podle něj dosud nedocházelo k akutním konfliktům s náboženským pozadím. S povolením pro muezziny se švédské úřady zjevně snaží předejít možným krizovým situacím.
Lze se na to však dívat i tak, že Švédové ustupují rostoucím tlakům muslimských přistěhovalců.
Ruský náboženský expert Roman Silantěv se na to ale dívá pochybovačně. Hlasu Ruska řekl: "Z čistě technického pohledu to nemá žádný smysl. Pokud existují mobilní telefony, lze se obejít i bez volání z minaretu. Většinou se tato otázka vůbec nenastoluje, protože muslimové díky moderním komunikačním beztoho vědí, kdy se mají modlit".
Kauza muslimů v Botkyrce může sloužit jako precedens.Jejich příkladu můžou následovat i další jejich souvěrci v jiných zemích Evropy.
Ostatně, třeba před dvěma lety došel správní soud v německém Stuttgartu k závěru, že oznamování muslimské zvěsti voláním muezzina není v zásadě nic jiného než gongy zvonů v křesťanských svatostáncích.
Odborník na muslimské právo šaría, Leonid Sukjanen, rozhlasu Hlas Ruska řekl: "Muslimské menšiny jsou už důležitou součástí sociálního, hospodářského a politického života Evropy.
Evropané by měli hledat hledat nové formy svého soužití s islámem, aby zachovali identitu evropské kultury, zajistili bezpečnost svých zemí, ale také zaručili vysoké standarty ve vztahu k dodržování lidských práv a svobod."
Vztahy křesťanů a muslimů mají ovšem nejeden háček.
"Muslimové se ale možná méně zajímají o to, jak zmírnit svůj konfrontační kurs, protože jsou uvyklí životním poměrům, jež jsou určovány tlakem a konflikty," dodává Sukjanen.
