Počet obyvatel na zemi přesáhl podle OSN v říjnu loňského roku sedm miliard. Kolik ale bylo těch, kteří žili a zemřeli před námi? klade otázku server BBC.
Často se říká, že na zemi žije víc lidí, než kolik jich kdy zemřelo. Tato myšlenka pomáhá šířit hrozivou představu, že populace roste příliš rychle. Faktem také je, že ve srovnání s dneškem žilo na zemi v minulosti lidí mnohem méně. To všechno vede k domněnkám, že živí musejí přečíslovat mrtvé. Ale je tomu opravdu tak?
Počty živých, které máme k dispozici, jsou celkem důvěryhodné. Problém nastává, když chceme spočítat mrtvé: jak to udělat a kdy vlastně začít.
Americký výzkumný ústav Population Reference Bureau se o jejich součet pokusil. Za výchozí bod označil výzkumník Wendy Baldwin okamžik, kdy se na zemi objevil Homo sapiens. Určit začátek je tedy snadné. Známý je i výsledný počet obyvatelstva planety. Problém spočívá v tom, že o počtech mezi těmito dvěma body nemáme prakticky žádné informace a vědci je museli kvalifikovaně odvodit.
Ve 20. století klesla porodnost z 40 narozených na 1000 obyvatel za rok na 31 v roce 1995 až na dnešních 23. V dávných dobách však lidstvo podle Baldwina potřebovalo ke svému zachování alespoň 80 porodů na 1000 obyvatel na rok, protože lidé se dožívali nižšího věku a mnohem méně z nich se tak dočkalo vlastních dětí.
"Dnes se očekávaná délka života pohybuje mezi 75 až 80 lety, což bylo dříve naprosto nemyslitelné," říká Baldwin. "Odhadujeme, že ve středověku se toto číslo pohybovalo někde na hranici mezi deseti až 12 lety. To znamená, že mnoho lidí se nikdy nedožilo dospělosti a nemohli na svět přivést svoje vlastní děti."
Jinými slovy může lehce dojít k tomu, že údaje o počtech živých a mrtvých z počátků lidské historie budou lehce podhodnoceny. Odhad 80 narozených na 1000 obyvatel se zdá podle dnešních měřítek velmi vysoký, ale ve skutečnosti je to konzervativní odhad počítající s velmi pomalým populačním růstem nesrovnatelným s tím dnešním.
Údaje postupně pomáhal zpřesňovat technologický rozvoj. "Psané záznamy existují od doby, co se státy začaly zajímat o své obyvatele a sčítat je, aby od nich vybraly daně," říká Baldwin. Od roku 1800 a krátce předtím se přesnost dat radikálně zlepšuje. "S vysokou mírou pravděpodobnosti můžeme říct, že zhruba v této době se počet obyvatel na zemi pohybuje kolem miliardy."
Vysvětluje, že tyto údaje umožní také velkou přesnost ohledně počtu všech lidí, kteří kdy na zemi žili, protože populace začala radikálně růst právě v této době. To znamená, že i v případě, že odhady o předchozích dobách nebudou úplně přesné, se nijak dramaticky výsledný poměr mrtvých k živým nezmění.
Jaká jsou tedy výsledná čísla? Podle odhadů kanceláře žije dnes na zemi sedm miliard lidí, přičemž celkově jich dohromady žilo 107 miliard. To znamená, že se ani zdaleka nepřibližujeme okamžiku, kdy by počet živých přerostl počet mrtvých. Ve skutečnosti připadá na jednoho žijícího nějakých 15 zemřelých. Sedm miliard mrtvých jsme překročili kdysi dávno mezi lety 8000 před Kristem a začátkem našeho letopočtu.
V tomto okamžiku se možná ozvou fanoušci sci-fi 2001: Vesmírná odysea od Arthura C. Clarka, kde se píše: "Každý žijící má za zády 30 duchů, což je poměr, jakým mrtví přečíslují živé."
Wendy Baldwin však vysvětluje, že se Clarke nemýlil: "Svůj výpočet provedl v roce 1968, kdy žilo na zemi kolem 3,5 miliardy lidí. Když použijeme naše metody výpočtu, dojdeme skutečně k číslu 29 mrtvých na jednoho živého."
Zbývá podle něj otázka, zda někdy opravdu dosáhneme okamžiku, kdy živí přečíslí mrtvé, což by znamenalo ještě masivnější populační růst. "Dokážete si na planetě představit 100 nebo 150 miliard lidí? Já tedy rozhodně ne," konstatuje.
