Rakouský kancléř Werner Faymann kritizoval Česko, ale také Polsko a pobaltské země, že odmítají kvóty pro rozdělení běženců v rámci Evropské unie. Faymann v rozhlasové stanici Ö1 v pořadu Morgenjournal prohlásil, že bez kvót nebude možné stabilizovat situaci na vnějších hranicích unie, které překračují tisíce uprchlíků, především z Afriky a z Blízkého východu. Český premiér Bohuslav Sobotka má na věc jiný názor.
"Země jako Česká republika, ale i další, Polsko, baltské země, nechtějí závazné kvóty. A to je třeba kritizovat. Protože bez těchto závazných kvót se nepohneme dál," řekl Faymann. Problém řešení uprchlické krize proto podle něj není v Evropské komisi, ale ve státech střední a východní Evropy.
"Kvóty pro migranty stabilizovat situaci podle názoru České republiky nepomohou. Jediným řešením je ukončení války v Sýrii a Libyi a na to se musí soustředit tlak EU a také celého mezinárodního společenství," uvedl Sobotka. Je taky podle něho nutné zajistit ochranu vnější hranice unie a fungující návratovou politiku pro lidi, kteří v EU nezískají azyl. "Česká republika se chová odpovědně, připojila se k solidárnímu projektu EU a je v jeho rámci připravena přijmout postupně 1500 uprchlíků," připomněl Sobotka.
Podle rakouského kancléře země na vnější hranici EU nebudou mít důvod bez existence kvót zajistit neprůchodnost těchto hranic. "Jak byste je chtěli přimět k ochraně této vnější hranice, když si budou myslet, že jim zůstanou statisíce (uprchlíků) a ostatní zatím budou v klidu? Tyto věci je třeba řešit současně, jedna ovlivňuje druhou," řekl Faymann.
Český ministr vnitra Milan Chovanec na Twitteru uvedl, že uprchlíky táhne do Německa a Rakouska jejich štědrý sociální systém, nikoli neschopnost okolních zemí. "Pojďme se bavit o razantní společné obraně unijních hranic. Ne si házet horké brambory přes sousedský plot," napsal. Povinné kvóty podle Chovance nic neřeší a Česko s nimi nebude souhlasit ani do budoucna.
Podle současného evropského azylového systému se musí o běžence postarat ta země, kde uprchlíci poprvé vstoupí na území EU. Největší zátěž současné imigrační vlny proto připadá na Itálii a Řecko.
Evropská komise letos přišla s návrhem řešení ve formě závazných kvót, summit EU to však odmítl. Česko je jedním ze států, které se zavedením kvót nesouhlasí. Česká vláda nicméně schválila, že přijme do konce roku 2017 celkem 1500 uprchlíků. Letos by to mělo být 400 lidí, příští rok 700 a 400 pak v roce 2017. Zhruba 1100 lidí by měla ČR převzít od zemí EU s velkým náporem migrantů - tedy od Itálie a Řecka, 400 pak z táborů na Blízkém východě.