Britské premiérce Therese Mayové se nepodařilo získat se svou Konzervativní stranou ve čtvrtečních předčasných parlamentních volbách většinu. Případná koaliční vyjednávání bude značně ztěžovat nekompromisní postoj Mayové k brexitu, který s ní nesdílejí ostatní strany. Výsledek by tak mohl mimo jiné zpozdit i samotná vyjednávání o brexitu s EU.
Možné varianty dalšího vývoje:
Menšinová konzervativní vláda
Mayová by se mohla pokusit sestavit vládu, která by vyjednávala parlamentní většinu případ od případu. Její programové plány se ale s prioritami ostatních stran neslučují. Týká se to nejen vyjednávání o brexitu, ale i rozpočtové strategie, vzdělávání nebo sociální péče. Pokud jde o brexit, Británie už zahájila dvouletou vyjednávací lhůtu s Bruselem.
Není pravděpodobné, že by Mayová tento proces zastavila. Přesto její záměry hodně závisejí na tom, nakolik se jí podaří posvětit příslušné zákony souhlasem parlamentu. Nejdřív takto musí překlopit evropské právo do britského a potom vytvořit novou pobrexitovou legislativu ohledně imigrace a daní.
Případná zpoždění či zjevné blokády těchto zákonů by mohly vyvolat vážné pochybnosti o tom, nakolik bude Británie po brexitu schopna kontrolovat své hranice a zvládat obchod s EU.
Návrat verze 2010: koalice vedená konzervativci
V roce 2010 konzervativci zformovali vládu s centristickou proevropskou stranou Liberální demokraté a společně vládli do roku 2015. Dnes je tato koalice nepravděpodobná hlavně kvůli odlišným stanoviskům k brexitu - ústřední otázce jejich volebních programů.
Britská liberální demokracie je proevropská a žádá nové referendum, zatímco konzervativci stojí za totálním rozchodem s EU, i bez případné dohody. Liberálové navíc v nynějších volbách nejspíš nezískali dost hlasů, aby jejich koalice s konzervativci byla většinová.
Jiné možnosti koaličních jednání konzervativců jsou omezené. Mohou se jako tradičně spolehnout na podporu severoirské Demokratické unionistické strany (DUP). Naproti tomu šéfka Skotské národní strany (SNP) Nicola Sturgeonová prohlásila, že Skotové, kteří vloni hlasovali pro setrvání v EU, by neměli být vázáni plány Mayové opustit jednotný evropský trh a měli by mít právo uspořádat na konci brexitu další referendum o nezávislosti. SNP ale ve volbách výrazně ztratila.
Koalice vedená labouristy
Přesto, že labouristé získali méně křesel než konzervativci, mají politicky blíž k ostatním stranám, se kterými by mohli vytvořit koalici. Labouristé už dali najevo, že se pokusí menšinovou vládu sestavit, zformování většinové koalice jejich vůdce Jeremy Corbyn odmítl.
Jeho strana hodlá respektovat výsledky referenda o odchodu z EU, ale odmítá vyjednávací strategii Mayové. Labouristé chtějí zejména zachovat výhody společného evropského trhu a celní unie.
To by je mohlo přiblížit kompromisu s Liberálními demokraty a skotskými nacionalisty, kteří řekli, že nechtějí další vládu konzervativců. Corbyn chce každopádně vyjednávání s EU uzavřít dohodou a dát parlamentu mandát schválit její finální body.
Labouristé před volbami představili poměrně radikální levicový manifest. Corbyn lákal voliče na zlepšení podfinancované zdravotní péče, zlevnění či zrušení školného a na štědřejší sociální dávky.
Radikální změny by provedli i ve finanční politice. Chtějí zvýšit daně lidem s vysokými příjmy, podstatně zvýšit daň ze zisku korporací. A také chtějí vytvořit fond ve výši 250 milionů liber na investice do infrastruktury, financovaný z půjčky. A slibují opětovné znárodnění zprivatizovaných britských železnic, energetických podniků a poštovních služeb.
