Evropská komise si chce "posvítit" na diskriminaci mimo oblast zaměstnání. Odstranit má znevýhodňování při přístupu ke službám a zboží na základě věku, sexuální orientace, postižení a vyznání. Evropská komise dnes představila své návrhy coby součást nového sociálního balíčku.
Chce se s jeho pomocí vyrovnat se změnami v sociální oblasti, jimiž "sedmadvacítka" prochází.
Z posledního průzkumu Eurobarometr vyplývá, že během posledního roku diskriminaci kvůli věku, sexuální orientaci, postižení nebo vyznání na vlastní kůži pocítilo 15 procent lidí v Evropské unii.
Evropská "sedmadvacítka" má v současnosti legislativu, která řeší diskriminaci na základě rasy nebo etnického původu v celé řadě situací, a legislativu týkající se diskriminace v zaměstnání na základě věku, postižení, sexuální orientace a vyznání.
"Život není jen práce," uvedl eurokomisař pro zaměstnanost, sociální záležitosti a rovné příležitosti Vladimír Špidla.
Brusel chce mít směrnici pro případy, kdy je lidem kvůli výše zmíněným důvodům odpírán přístup k určitým službám nebo zboží. V praxi je to například situace, kdy slepec nemůže jít do baru, protože tam nesmí jeho vodící pes, nebo když firma odmítá zájemci pronajmout byt kvůli tomu, že je homosexuál.
"Zmizí miliony schodů, statisíce dveří se rozšíří," je jedno ze zlepšení týkající se tělesně postižených, které si od nové směrnice slibuje Špidla.
Komise uvádí, že nová pravidla mají především odstrašit ty podnikatele a firmy, které diskriminují. Ti, kdo se cítí být znevýhodněni, se mohou obrátit na příslušné národní úřad pro rovnost, případně na soud. Česká republika je jedním ze dvou států EU, kde takový úřad neexistuje. Diskriminací se zabývá ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková.
Objevují se kritické hlasy, že například přestavět všechny restaurace tak, aby byly přístupné postiženým lidem, bude pro podnikatele finančně neúnosné. Evropská komise však tvrdí, že majitelé firem by měli provést jen "rozumné" úpravy odpovídající možnostem a velikosti podniku.
A neznevýhodňovat lidi na základě věku, sexuální orientace a vyznání nestojí nic, připomíná komise.
Navrhovaná směrnice však chce umožnit výjimky, například co se týče věkové hranice stanovené pro přístup ke vzdělání nebo pro pojistné, kdy je třeba brát v potaz postižení a věk. Na jednotlivých členských státech také bude, aby si samy stanovily, jaké náboženské symboly jsou přípustné ve školách.
Směrnice nyní poputuje ke konzultaci do Evropského parlamentu, jednomyslně ji musejí schválit ministři členských států "sedmadvacítky". Pak ji členské státy budou muset převést do své národní legislativy.
Evropská komise rovněž hodnotila situaci Romů v Evropské unii. Ačkoli existují zákony, které je mají chránit před diskriminací, nemají podle ní příslušníci této menšiny rovné příležitosti.
Brusel proto vyzývá členské státy, aby uplatňovaly v praxi ty zákony, které zůstávají jen na papíře. "Mnohé se děje, ale musíme dělat ještě více, abychom zajistili integraci Romů do společnosti, jejich zapojení na trh práce či do škol," uvedl Špidla.
K případu Itálie, která by chtěla sbírat otisky prstů Romů včetně dětí, Špidla řekl, že se zatím nemůže vyjádřit, protože rozhodnutí není oficiální. Prohlásil však, že nelze rozlišovat mezi lidmi na základě etnické příslušnosti. Itálie chce otisky prstů Romům brát jako jedno z opatření v boji proti pouliční kriminalitě. Její záměr vyvolal kritiku řady mezinárodních organizací, včetně UNICEF.
Foto: tisková služba Evropské komise
