Evropská komise dnes navrhla pro příští rok zvýšení výdajů v rozpočtu EU o 4,9 procenta. Návrh nejspíš nepotěší členské státy, které naopak chtějí nižší výdaje, protože samy musejí výrazně šetřit. Diplomaté pod slibem zachování anonymity označují návrh komise za vtip.
Citelný nárůst výdajů Brusel žádal již v návrhu rozpočtu pro letošní rok, jehož projednávání se nakonec změnilo v diplomatickou bitvu mezi státy EU a Evropským parlamentem. Evropské sedmadvacítce dokonce hrozilo, že poprvé od roku 1988 skončí v rozpočtovém provizoriu. Experti přitom očekávají, že jednání budou tentokrát ještě vyhrocenější.
"Pozorovat, jak komise navrhuje takřka pětiprocentní výdajový skok, je zhruba stejné jako sledovat kultovní film Brewsterovy miliony, ale s tím rozdílem, že tentokrát to není vůbec vtipné," citovala agentura Reuters nejmenovaný diplomatický zdroj.
Komise se nicméně brání, že růst výdajů plně odpovídá závazkům, které si unie v minulosti vytyčila. Patří mezi ně především větší podpora vědy a výzkumu. Na druhou stranu ale drtivou většinu výdajů z celkových 132,7 miliardy eur (téměř 3,2 bilionu korun) má i v příštím roce tvořit podpora zemědělců. Ta dosahuje pravidelně kolem 40 procent unijních výdajů, v minulosti to ovšem byla více než polovina.
"Někteří se ptají, proč zrovna my chceme zvyšovat výdaje, zatímco doma se členské státy potýkají s prosazením tvrdých úsporných opatření," řekl novinářům eurokomisař pro rozpočet Janusz Lewandowski. "To je naprosto legitimní otázka. Hlavním důvodem tohoto zvýšení je povinnost zaplatit účty za projekty probíhajících po celé Evropě," dodal.
Komise musí pravidelně dostát svým závazkům a proplatit peníze, které státy či regionální samosprávy investovaly do projektů financovaných EU. Ty se totiž z unijního rozpočtu často proplácejí až zpětně. Pokud by komise peníze neproplatila, hrozilo by, že jí některý z členských států zažaluje pro neplnění závazků.
"Zastavení těchto projektů na půli cesty by mohlo být likvidační pro mnoho obcí. Nemůžeme si přece dovolit takto trestat naše občany, podniky, místní a regionální orgány, jež mají plné právo na zaplacení svých účtů," uvedl Lewandowski.
Komise rovněž zdůrazňuje, že letos poprvé nežádá žádný růst výdajů, které mají zajistit vlastní chod institucí. I tak ale tyto výdaje představují více než osm miliard eur, tedy téměř 200 miliard korun. "Komise se rozhodla pro razantní krok a zmrazila své správní výdaje pro rok 2012.
Dosáhla toho významným snížením výdajů na budovy, informační a komunikační technologie, studie, publikace, služební cesty, konference a schůze. Nadto již třetím rokem nežádá o vytvoření nových pracovních míst," uvedla komise v tiskovém prohlášení.
Zatímco Brusel na jedné straně čelí kritice států kvůli "hýřivosti", na druhé straně zase stoji europoslanci, kteří by chtěli ještě výraznější růst výdajů. Socialisté dnes varovali, že EU bude jen v příštích deseti letech potřebovat 1,8 bilionu eur (zhruba 43 bilionů korun), aby splnila závazky ze své dlouhodobé strategie EU 2020.
Zákonodárci rovněž chtějí více finančních prostředků na zahraniční politiku EU, která se podle nich ukázala jako nepostradatelná během nepokojů v severní Africe a na Blízkém východě.
"Celkový deficit, který vlády EU vytvořily, v roce 2009 činil 801 miliard eur (asi 19,2 bilionu korun). Proti tomu rozpočet EU žádný deficit vykazovat nesmí a nemůže být obviňován za zhoršení veřejných deficitů v členských státech," řekl novinářům mluvčí socialistické poslanecké frakce a švédský europoslanec Göran Färm.
