Jako jediná ze šesti kandidátů má opoziční poslankyně Iveta Radičová šanci porazit ve slovenských prezidentských volbách stávající hlavu státu Ivana Gašparoviče. V kampani se představovala jako čerstvá tvář a spíš než vůdce opozice si do předvolebních spotů zvala celebrity.
Poslední předvolební průzkumy ukazují, že Gašparovičovi by svůj hlas odevzdalo asi 52 procent voličů. Radičová by jich obdržela kolem 30 procent, podle agentury Polis Slovakia dokonce o devět procentních bodů více. Nikdo z ostatních kandidátů zřejmě nezíská více než deset procent hlasů.
ČTĚTE TAKÉ: Na Slovensku začala kampaň před volbami prezidenta
Radičová je původním povoláním profesorkou sociologie. Podle kritiků působí jako nepřístupná intelektuálka, a tak se vedení její kampaně snažilo tuto image zvrátit. Na poslední předvolební mítink v Bratislavě, který moderoval Milan Lasica, si proto pozvalo například rockovou skupinu Gladiator.
Soupeřka nejen Gašparoviče, ale i Dzurindy
Kromě profesorského vystupování jí může přitížit i to, že zprvu tvrdila, že se bude snažit své stranické kolegy přesvědčit, aby si do boje o prezidentský post vybrali jiného kandidáta.
Ačkoli ji její strana prezentuje jako čerstvou tvář, už v devadesátých letech působila v listopadovém hnutí Veřejnost proti násilí. Podruhé se do politiky dostala v roce 2005, kdy se stala ministryní práce a sociálních věcí ve vládě Mikuláše Dzurindy.
Od roku 2006 je poslankyní slovenského parlamentu za Dzurindovu Slovenskou demokratickou a křesťanskou unii-Demokratickou stranu (SDKÚ-DS).
Právě bývalého premiéra a současného stranického šéfa nyní Radičová v oblibě u voličů výrazně překonává, současně s její popularitou lehce stoupají i preference SDKÚ-DS.
Slovenský deník Pravda proto pokládá otázku, zda nakonec Radičová nepřijala kandidaturu proto, aby se v prezidentské kampani zviditelnila a sesadila z předsednického křesla Mikuláše Dzurindu.
Se svojí stranou se ale během kampaně prezentovala málokdy, raději stála po boku populárních tváří z nepolitické sféry. "Ja půjdu volit Ivetu Radičovou, protože jí důvěřuji," hlásal na jejím posledním předvolebním mítinku herec Stano Dančiak.
Bývalá vláda nyní čelí obviněním z korupce a angažováním celebit se Radičová podle svých kritiků snaží vzdálit od nepopulárních politiků.
"Nevím, proč se paní Radičová bojí přiznat, že patří k Dzurindovi a Csákymu," řekl v televizní diskuzi stanice Markíza prezident Ivan Gašparovič.
„Pro moje sociální zákony hlasovali i pánové Fico a Paška," reagovala Radičová. „Ústavní činitelé jsou povinnni vést dialog," dodala. Radičová při diskuzi prosazovala nadstranickou roli prezidenta, zatímco prezident využil spojenectví s nejpopulárnější stranou stranou Směr-SD.
Na Gašparovičových bilboardech byl kromě prezidenta i premiér Robert Fico či ministr vnitra Robert Kaliňák, Radičová vsadila na známé herce nebo třeba na tenistku Dominiku Cibulkovou.
Yes, we can! vs Dokážeme to!
Její kampaň ocenil i reklamní expert Rado Ondřejíček: „Podle mého názoru byla asi nejlepší kampaň paní Radičové. Bylo vidět snahu aspoň o vizuální čistotu. I slogan Moje řeč byl celkem dobrý, jasný a odlišný od ostatních," řekl slovenskému deníku Pravda.
Stejně jako mnoho dalších politiků po celém světě se i Radičová inspirovala úspěšným stylem Baracka Obamy. Toho si všiml i pořad serveru Sme.sk Svět Tomáše Hudáka.
Postavil vedle sebe Obamův předvolební klip se sloganem Yes, we can! a Radičové verzi Dokážeme to!, jejíž název je téměř přesným překladem Obamovy kampaně.
Místo amerických celebrit ve spotu Radičové vystupovaly slovenské, jinak je ale téměř totožný.
Další inovací byla kampaň na sociální síti Facebook, kde je Radičová stejně jako Obama mnohem populárnější než její soupeř. Skupina, která prosazuje její zvolení, má přes jedenáct tisíc členů, zatímco Gašparovič si získal jen 284 fanoušků.
Odborníci očekávají, že k urnám přijde méně než 50 procent voličů. Aby prezident vzešel z prvního kola volby, musí se pro něj vyslovit většina ze všech voličů, tedy i těch, co nehlasovali. Pokud účast nepřekročí očekávání, bude tedy konání druhého kola nutné.
Pokud Gašparovič neobhájí druhé funkční období, bude mít Slovensko od svého vzniku čtvrtého prezidenta. Prvním byl Michal Kováč, kterého ještě volili poslanci, po něm si lidé vybrali Rudolfa Schustera. V České republice volí prezidenta parlament.
Slovensko nepatří mezi země se silným postavením prezidenta. Přesto mu ale některé jeho pravomoci umožňují ovlivnit politické dění. Má právo nepodepsat zákon schválený parlamentem, může odvolat předsednictvo a soudce ústavního i nejvyššího soudu a je nejvyšším velitelem ozbrojených sil.
Foto: ČTK, Reuters
