Pán hromu
Budoucí britský dron se prý sám rozhodne, koho zabije

Ve vojenském letectví budoucnosti budou hrát hlavní roli drony, o tom jsou nejen v Evropě přesvědčeni mnozí experti v oblasti zbrojení. Koncern BAE Systems (r. 2010 druhý největší na světě) nyní poněkud překvapivě poodhalil oponu jinak přísně tajného projektu bezpilotního letounu Taranis. Stroj je sám schopen volit cíle svého útoku.

Zbrojní koncerny kladou velký důraz na to, aby se vybrané informace o jejich produktech dostávaly na veřejnost a dělaly na ni dojem. To je vidět také na videích, která minulý týden umístil BAE Systems na YouTube.

Jejich protagonistou je dron Taranis, pojmenovaný podle keltského boha hromu, počasí a nebe, který se na záběrech ukazuje v celé své majestátnosti a kráse při zkušebním letu.

Na jednom z videí je vidět, jak startuje, uskutečňuje ve vzduchu několik manévrů a poté přistává. Na dalším videu s počítačovou grafikou, vše podmalováno dramatickou hudbou, vychvalují taranis jako nejšpičkovější světovou technologii, nejpokročilejší letoun, jaký kdy v Británii koncipovali, vyvinuli a postavili.

Obchodní ředitel BAE Systems, Chris Boardman, v klipu tvrdí, že taranis přispívá k tomu, aby si Británie udržela čelné postavení v oblasti letectví a kosmických letů.

Jde o poloautonomní dron konstruovaný tak, aby zvládl mezikontinentální lety a zasazoval údery jak proti vzdušným, tak pozemním cílům. Stroj naviguje buď pilot ze země, anebo může letět v autonomním režimu.

Na projektu, který dosud spolykal 223 milionů eur (asi 6,12 miliardy korun), se spolu s britským ministerstvem obrany a BAE Systems podílejí i firmy jako Rolls-Royce, General Electric, GE Aviation a QinetiQ. Na otázku, proč BAE Systems překvapivě vyrukoval s filmovými záběry a hrstkou informací o dronu právě teď, se nabízí jedna hlavní odpověď.

Kvůli šetření jsou evropské země nuceny spolu v otázce vývoje a výroby zbraní stále úžeji spolupracovat. A Britové zjevně chtějí, aby byl taranis považován za evropského vítěze ve své kategorii. A aby na něj měli dost peněz.

Také Francouzi totiž mají svůj dron jako želízko v ohni - jmenuje se Neuron. Tytéž vlastnosti jako i taranis má mít též americký X-47B.

Podle údajů AE Systems absolvoval dron patnáctiminutový testovací let na australském Woomera Test Range a "překonal všechna očekávání". Výrobce uvádí, že čtyři metry vysoký letoun má vlastnosti technologie stealth, díky čemuž ho radary protivníka můžou je těžko zachytit.

Výrobce současně zdůrazňuje, že jde zatím jen o demonstrační verzi stroje. Než bude schopen nasazení, nadto se zbraněmi, potrvá ještě dlouhé roky, uvedla BBC. Plánuje se, že do služby bude dron uveden kolem roku 2030. Ve své finální verzi by měl být schopen překonat rychlost zvuku.

Od představení prototypu dronu v roce 2010 se ve veřejnosti diskutuje především jeden aspekt. Je to jeho údajná schopnost proniknout prakticky samostatně hluboko do týlu nepřítele (Deep-Strike) a tam útočit na chráněné vojenské strategické cíle.

Znepokojeni jsou nejen míroví aktivisté, kteří se podivují nad skutečností, že dron bude sám rozhodovat, jaké z nalezených cílů zničí, třebaže nejspíše nebude schopen rozlišovat mezi bojovníky a civilisty.

Někteří aktivisté chtějí dosáhnout toho, aby se mezinárodně zakázaly útoky dronů bez řízení pilotem na zemi. Na toto téma se letos na jaře připravuje mezinárodní konference, která by se měla konat v Ženevě.

Je ale velká otázka, zda se země, které zabijácké drony vyvíjejí, budou chtít vzdát možnosti, aby letouny fungovaly také v autonomním režimu.