Bulharský parlament schválil novou vládu vedenou nadstranickým ekonomem Plamenem Orešarským. Ve 240členném zákonodárném sboru hlasovalo pro nového premiéra z 217 přítomných poslanců 120 zástupců socialistické strany a strany etnických Turků. Nový kabinet bude mít nelehký úkol vyvést nejchudší zemi Evropské unie z celkové krize - politické, ekonomické i sociální.
Orešarski bude muset přijmout nezbytná sociální opatření vzhledem k velké nespokojenosti obyvatelstva, jehož vzbouření vedlo v únoru k pádu tehdejší vlády a k předčasným volbám 12. května. Kabinet ale čekají i potřebné kroky k oživení ekonomiky, zejména k získání investic.
Jedním z prioritních úkolů bude zvýšit transparentnost a efektivnost energetického sektoru, který byl rozbuškou vlny demonstrací. Lidem došla trpělivost s chudobou i s politiky, když jim poskytovatelé energie - mezi které patří rakouská společnost EVN a české firmy ČEZ a Energo-Pro - na počátku roku předložili vysoké účty.
Předčasné volby skončily patovou situací. Strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) bývalého premiéra Bojka Borisova (právě jehož vládu lidové protesty v únoru přiměly k demisi) v nich zvítězila ziskem 97 poslaneckých křesel, ale neměla partnera ke koalici.
Druhé Socialistické straně Bulharska (BSP) s 84 poslanci a jejich partnerům z Hnutí za práva a svobody (DPS), zastupujícího tureckou menšinu, s 36 křesly zase chybí k většině jeden mandát. K jejich koalici se přitom nechtěla přidat čtvrtá a poslední parlamentní strana - nacionalistická Ataka. Díky jejím poslancům ale Orešarského vláda dostala souhlas parlamentu, protože se hlasování nezúčastnili.
Borisov, který vzhledem k vítězství ve volbách dostal mandát k sestavení nového kabinetu jako první, nabídku odmítl. Po něm přišli na řadu druzí socialisté, kteří se rozhodli pro technokratický tým bez jasného stranického vyhrazení v čele s Orešarským.
Jeho vláda je značně omlazená a tvoří ji veřejnosti málo známí nebo zcela neznámí experti a politici blízcí BSP a DPS. Strana turecké menšiny v ní má tři zástupce.
K hlavním osobnostem patří bývalá zástupkyně Evropské komise v Bulharsku, nestranice Zinaida Zlatanovová. Jako vicepremiérka bude mít na starosti záležitosti justice a vnitra a dohlížet bude také na přidělování prostředků z evropských fondů. Její jmenování ukazuje na snahu věnovat pozornost kritice, která na Bulharsko míří z Evropské unie kvůli neúčinnosti justice v boji s korupcí.
Ministerstvo zahraničí povede sedmatřicetiletý dosavadní socialistický poslanec v Evropském parlamentu Kristian Vigenin. V čele ministerstva financí stanul šestatřicetiletý makroekonom Petar Čobanov a resort hospodářství a energetiky má na starosti Dragomir Stojnev, který vystudoval mimo jiné ekonomiku na pařížské Sorbonně.
