Pět let po uvedení černého toaletního papíru na trh se podnik Renova stal školním příkladem a vzorem ukazujícím úspěchy portugalského exportu. Ten má být klíčem k oživení ekonomiky prožívající hlubokou krizi.
Loni se toaletní papír Black Label z Renovy stal dokonce předmětem výuky na prestižní mezinárodní škole manažerství INSEAD ve Fontainebleau ve Francii.
Skupiny studentů z celé země ve žlutých bezpečnostních vestách procházejí mezi výrobními pásy rodinného podniku sídlícího od roku 1939 v Torres Novas asi sto kilometrů severně od Lisabonu. V prostorách Renovy jsou všude vystaveny role papíru - od černého po fuchsiový či ostře žlutý. Jsou pýchou podniku, který vzbudil zájem největších mezinárodních salonů designu a prosadil se na trzích více než padesátky zemí od Francie po Japonsko či Spojené státy.
"Vnesli jsme trochu radosti a barvy do chmurného a málo kreativního sektoru," vysvětluje prezident firmy Paulo Pereira da Silva, který po úspěchu černého toaletního papíru přišel o tři roky později s kolekcí v živých barvách. "Najednou všichni vyslovovali nějaký názor k předmětu, který byl až dosud tabu: toaletnímu papíru," směje se padesátiletý muž, vystudovaný fyzik.
Díky tomuto úspěchu Renova, zaměstnávající něco přes 600 osob, zdvojnásobila obrat. Prodej dosáhl výše 135 milionů eur (3,2 miliardy Kč), z nichž se téměř polovina realizuje v zahraničí.
Zvláštností tohoto předního portugalského podniku byly investice do trhlin na trhu za podpory někdy až provokativní reklamy.
Po luxusním toaletním papíru se skupina nyní zaměřuje na skromnější kupce se škálou levného sanitárního papíru. "Renova, která investovala do nápadů, produkce a technologie, je vzorem pro naše podniky," soudí prezident portugalské agentury pro zahraniční obchod (AICEP) Basilio Horta.
Papírenský průmysl, tradiční sektor v Portugalsku, zaznamenal loni zvýšení exportu o více než 40 procent, zdůrazňuje Horta. Podtrhuje úspěch inovativních podniků, které v posledních letech změnily portugalské průmyslové prostředí rovněž v textilu, obuvi nebo v produkci korku. "Všechna tato tradiční odvětví jsou dnes k nepoznání," tvrdí. "Naše ekonomika spočívá na výrobcích s použitím vyspělé a velmi moderní technologie, které dnes tvoří 63 procent exportu," dodává.
Přes tento pokrok prezident AICEP uznává, že je zapotřebí ještě vyvinout mnoho úsilí: loňský nárůst exportu o 15 procent a letošní růst o 17 procent v prvním čtvrtletí nestačily, aby zabránily návratu k recesi.
Těžce zadlužené Portugalsko, které se stalo třetí zemí eurozóny, jíž byla poskytnuta mezinárodní pomoc, se zavázalo ke strukturálním reformám, aby zlepšilo konkurenceschopnost svých firem na zahraničních trzích. Dnes export představuje něco přes 30 procent hrubého domácího produktu, ale podle Horty by měl příští rok tvořit 40 procent. "Je to nezbytné vzhledem k těsnosti našeho vnitřního trhu (deset milionů obyvatel), který nestačí zajistit růst ekonomiky," vysvětluje.