Na severovýchodních předměstích Paříže, kde žije převážně několik generací muslimských přistěhovalců, po nedávných nepokojích spojených s protesty proti policejní brutalitě vládne před prezidentskými volbami klid.
Mládež postižená vysokou nezaměstnaností se o politiku příliš nestará, ti starší se ale zajímají a z pozice sociálně slabších netají rozčarování ze současné politické situace. Přestali být tradiční baštou socialistů, kterým už nevěří, a doufají, že něco nového a pozitivního přinese centrista Emmanuel Macron, který oslovuje hlavně mladé, případně levicový radikál Jean-Luc Mélenchon, který má sympatie většiny voličů, když slibuje zatočit s bohatými a například zmrazit platy manažerů.
"Socialistická strana je mrtvá. Byl jsem celý život socialistou, ale do konce života už jim svůj hlas nedám," řekl muž sedící v hloučku důchodců, kteří si předtím mezi sebou povídali arabsky, což je většinový jazyk v oblasti departementu Seine-Saint Denis hraničícím s metropolí.
Zklamání vyplývá z toho, že se v tomto století pravicová a levicová politika prý slily v jednu. Po pravicovém prezidentovi Nicolasovi Sarkozym nastoupil socialista François Hollande, který prakticky neudělal nic, čím by postavení svých podporovatelů změnil. Minimální výše mzdy či sociální dávky zamrzly, a pokud se někam posunuly, hravě je dávno předehnala inflace.
Socialistický kandidát Benoit Hamon, který patří k levému křídlu, důvěru nevzbuzuje. "Rozdával by rád, ale neřekl, kde na to bude brát," vysvětluje muž, kterému táhne už na sedmdesát a který se do Francie odstěhoval z Alžírska za vlády generála Charlese de Gaulla na přelomu 50. a 60. let. "Celá společnost a i my už na tradiční soupeření pravice a levice nevěříme. Hledáme něco nového. A taky naději pro dnešní mladé. Myslím si, a souhlasí se mnou členové rodiny i kamarádi kolem, že takovou nadějí je nyní Macron," pokračuje důchodce. "Líbí se mi jeho odpovědi na všechny otázky, zdá se, že to má v hlavě srovnané."
Muž sedící naproti přikyvuje a dodává, že kdyby čirou náhodou neprošel do druhého kola, museli by doufat, že uspěje levicový politik Mélenchon, který se před lety sám rozešel se socialisty. Sympatický je razantními plány jak postihnout bohaté, kteří se pořád nějak šikovně vyhýbají a nechávají veškerou zátěž na střední třídě. Jeho protievropskou rétoriku prý není nutné brát příliš vážně, protože by nebyl připraven překonávat hranice, které by představovaly finanční zkázu pro pracující vrstvy.
Hlasování pro Fillona nepřipadá pro obyvatele Aubervilliers v úvahu, za Sarkozyho byl pět let premiérem a moc toho prý neudělal. Proč by mu měli věřit nyní? O vůdkyni nacionalistů Marine Le Penové je pak podle nich darmo hovořit vzhledem k jejím ne úplně pozitivním postojům k muslimské menšině.
Nálady obyvatel této části pařížského předměstí tak kopírují postoje představitelů Svazu islámských organizací ve Francii, kteří se týden před nedělním prvním kolem prezidentských voleb na svém shromáždění shodli jen v tom, že se musí zabránit nástupu krajní pravice a že socialisté jsou již nedůvěryhodní. Přispěla k tomu rétorika bývalého socialistického premiéra Manuela Vallse, který plamenně kritizoval nošení šátků, což muslimové - většinou volící socialisty - brali jako zradu, upozornil nedávno odpoledník Le Monde. 
Mobilizovat nejmladší ročníky k účasti ve volbách bude těžké. Oslovení důchodci připouštějí mezi mládeží zhruba 50procentní neúčast, což je dáno dlouhodobou nedůvěrou v politiky, kteří den po volbách rychle zapomínají na své sliby. Je v tom ale podle sociologů i už navyklý způsob života: spousta se jich pohybuje ekonomicky v šedé zóně a jejich cílem zůstává, jak co nejlépe obelstít systém. Mladík postávající nedaleko vstupu na stanici RER je ochoten se bavit jen o prodeji "trávy", jiné řeči o "zkorumpovaném systému" jsou pro něho jen ztráta času. Další se věnuje překupnictví lístků na fotbalové zápasy, jiný prodává kradené zboží.
Tam svět politiky nepatří o nic víc než mezi - na jiném místě oslovené - policisty, kteří jsou "samozřejmě neutrální". Jejich ostražité pohledy směrem k procházejícím mladíkům původem z jiných kontinentů se ale zdají potvrzovat průzkumy médií, že jejich práce v ulici s problémovou částí společnosti v nich živí rasistické tendence. Statisticky patří příslušníci ozbrojených sil k častým voličům Národní fronty Le Penové - časopis Le Nouvel Observateur nedávno napsal, že ji v neděli bude volit nejméně polovina příslušníků policie a armády.
