Itálie zažila po sérii zemětřesení i otřes politický. Premiér Matteo Renzi oznámil rezignaci poté, co voliči v referendu odmítli jím navrhovanou reformu ústavy. Vývoj v silně zadlužené zemi může mít neblahé důsledky pro Evropskou unii. Populistické Hnutí pěti hvězd komika Beppeho Grilla už se vidí ve vládě.
Šedesát tři. Tolik vlád se na Apeninském poloostrově vystřídalo od vzniku republiky v roce 1946. Vedle rychlých aut, pizzy a mafiánů je Itálie známá také politickou nestabilitou. Renziho ústavní reforma měla jasný cíl: tuto nelichotivou nálepku konečně sloupnout, zmačkat a zahodit do koše. Místo toho způsobila novou politickou krizi. Byla odmítnuta poměrem 59,1 ku 40,9 procenta hlasů. Pro premiéra to byla facka. Ještě větší porážka, než se čekalo. "Prohrál jsem a říkám to nahlas, i když s knedlíkem v krku," komentoval výsledek. Ještě týž den se vydal na římský pahorek Kvirinál za prezidentem Sergiem Mattarellou. Ten jen požádal, aby zůstal do schválení rozpočtu.
Velké oči
Renzi vydržel v čele vlády necelé tři roky, což je na italské poměry docela úspěch. Za tu dobu se ale proměnil z miláčka ve vyvrhele. Když se stal v 39 letech dosud nejmladším premiérem, sršela z něj energie a říkalo se mu "italský Blair" nebo "Demolition man". Teď jeho hvězda zhasla a na její místo se jich dere hned pět. "Lekce pro všechny: nemůžete lidem věčně lhát, aniž byste pocítili důsledky," napsal Grillo - česky cvrček - na sociální síti a vyjádřil požadavek, aby se "do týdne" konaly předčasné volby. Jeho Hnutí pěti hvězd (M5S), které bylo v kampani před referendem premiérovou hlavní protiváhou, se v průzkumech pere s vládní Demokratickou stranou o první příčku. Další Renziho soupeř, protiimigrační a regionalistická Liga severu Mattea Salviniho je třetí.
U
klidnění, které v Evropě nastalo po oznámení výsledku rakouských voleb, trvalo jen několik hodin. Celý svět sledoval, jestli se populistická vlna ženoucí se západním světem převalí i přes Itálii. A populisté byli skutečně na koni: "Viva Trump, viva Putin, viva Le Penová a viva Liga," jásal Salvini. Jeho modla Le Penová tvrdila, že Italové s premiérem odmítli i Evropskou unii, a britský bulvár Daily Mail psal poněkud legračně o "italexitu". Bližší pohled však ukazuje, že to je velice zkreslený pohled. Srovnávat italské referendum s britským hlasováním o odchodu z EU je stejně nepřesné jako srovnávat Hnutí pěti hvězd třeba s francouzskou Národní frontou. I když jisté podobnosti tu jsou...
S Rusy v zádech
Hnutí pěti hvězd bylo založeno v roce 2009 a o čtyři roky později uspělo hned v prvních parlamentních volbách, jichž se účastnilo, když získalo 25,5 procenta hlasů. Grillo sám kandidovat nemohl, protože byl v minulosti odsouzen za neúmyslné zabití tří lidí při autonehodě. Německý Der Spiegel jej (ne kvůli tomu) označil za nejnebezpečnějšího muže v Evropě. M5S jako subjekt odmítající spolupráci se zavedenými stranami sledovalo vznik velké koalice pod vedením Enrica Letty. Následující rok pak zažilo rozčarování v evropských volbách, které ovládl Renzi, toho času na vrcholu. V posledních dvou letech ale hnutí zaznamenalo podobně jako ostatní evropští populisté strmý nárůst podpory a v průzkumech se dostalo na úroveň třiceti procent.
Kromě politické situace hraje Grillovi do karet i rostoucí nedůvěra lidí v seriózní média a rozmach takzvané post-truth politics. Dá se říci, že se svým vlivným blogem předběhl dobu. "Neuvědomují si, že miliony lidí už nečtou jejich noviny," kritizoval odpůrce Donalda Trumpa 
po jeho zvolení americkým prezidentem. Lidem radí, aby zprávy hledali jen na internetu. V této souvislosti stojí za pozornost článek v listu La Stampa, podle něhož Grillovo hnutí vytvořilo síť internetových stránek (kupříkladu Tze Tze) a účtů na sociálních sítích, na kterých šíří lživé zprávy a ruskou propagandu ze serverů RT a Sputnik, které se Evropa dosud nedokáže adekvátně bránit. Uskupení je dokonce údajně napojeno přímo na blízké spolupracovníky Vladimíra Putina.
CELÝ ČLÁNEK NALEZNETE V NOVÉM ČÍSLE ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 12. PROSINCE 2016.
