Před dvěma lety více než 180 států odvážně slíbilo, že se do konce roku 2009 shodnou na ambiciózní smlouvě, která zpomalí globální změnu klimatu. V současné době pomalu končí naděje, že v Kodani bude v prosinci vůbec co podepisovat.
Dánsko se těšilo, že se zapíše do historie jako země, kde byla podepsána smlouva, která zachránila klima. Vláda na přípravu summitu věnovala značné prostředky a ty nejlepší vyjednavače. Nyní ale dánskému snu hrozí krach. Nejprestižnější dánský deník Politiken dokonce volá po odložení vrcholné části summitu o půl roku.
ČTĚTE TAKÉ: Yes we can, ale později. Obama dramaticky o klimatu
Po několika přípravných setkání po celém světě se totiž diplomaté žádné průchodné dohodě o mnoho nepřiblížili. Důvodem potíží jsou domácí problémy Baracka Obamy a ekonomická krize.
Prezident Obama při zasedání Valného shromáždění OSN varoval před „neodvratitelnou katastrofou" vlivem změny klimatu a průmyslové státy se musí zavázat k silným opatřením, aby nepříznivý stav změnily. Ale právě v této části naráží vyjednávání na problémy.
Podle britského vyjednavače Johna Prescotta v Kjótu je v současné době příprava nové smlouvy desetkrát obtížnější, než tomu bylo před dvanácti lety. Důvodem je velké množství zemí, které se jí účastní a také ekonomická krize. Chudé státy totiž očekávají pomoc v boji s klimatem od těch rozvinutých, jinak odmítají slíbit jakékoli snižování emisí
A v době astronomických deficitů a miliardových balíčků se pro dotace na stavby větrných elektráren v Etiopii argumentuje jen těžko.
Zdravotnictví a klima
Dalším problémem je ohromné množství potíží, které Obama řeší na domácí půdě zároveň. Pozornost veřejnosti se upírá spíš k finanční krizi a zdravotnictví, a tak kongresmanům a senátorům chybí motivace se v otázce klimatu angažovat.
„V americké veřejné debatě se nyní vyskytují jen dva problémy: ekonomická krize a reforma zdravotnictví. Nikdo tu o klimatu prostě nemluví," vysvětluje dánsky politolog v USA Mads Fuglede, který tvrdí, že Obama svým váháním ztrácí ve světě tvář.
Prezidentovu pozici vysvětluje domácímu publiku tak, že je jasné, že žádný velký triumf Kodaň nezažije. „Vlastně říká, že od něj nikdo nic nedostane, dokud nevyřeší reformu zdravotnictví. Spojené státy tak nejspíš v Kodani nic slibovat nebudou. Jestli si Obama bude muset vybrat mezi bojem se změnou klimatu a reformou zdravotnictví, vybere si pokaždé to druhé," říká Fuglede Politikenu.
Mandát od Senátu? Možná příští rok
Šance, že Obama bude mít za sebou celou debatu, která se mu během letních kongresových prázdnin poněkud vymkla z rukou, dostatečně včas, aby stihl prosadit i balíček zákonů bojujících s klimatickými změnami, je podle něj mizivá.
„I slepému musí být jasné, že Obama má doma politické problémy, ale ve svém projevu nezanechává žádné pochyby o tom, že mu na problému klimatu osobně velice záleží," řekl v New Yorku dánský premiér Lars Rasmussen, který stále doufá, že mezinárodní úspěch posílí jeho politický kredit.
Osobní snaha prezidenta ale v USA nestačí. Kjótský protokol je platný do roku 2012 a za jeho hlavní nedostatek se považuje právě neúčast USA, které spolu s Čínou produkují téměř polovinu světových emisí oxidu uhličitého. Bill Clinton sice Kjóto podepsal, Senát ale dohodu drtivou většinou smetl ze stolu.
Američtí vyjednavači se podle jejich bývalé kolegyně Eileen Claussenové poučili. „Tentokrát jasně dávají najevo, že nemohou smlouvu dokončit, aniž by věděli, jaký má názor Kongres," řekla experta deníku USA Today.
Osekaná verze amerického klimatického balíčku sice prošla Sněmovnou reprezentantů, zasekla se však v Senátu. Jeho předseda Harry Reid minulý týden řekl, že k hlasování se americká horní komora nejspíš dostane až v roce 2010. A to bude pro Kodaň příliš pozdě.
Foto: Reuters, cop15.dk, ČTK/AP
