Méně sociální pomoci a ostřejší hraniční kontroly. To je jasný cíl nové dánské vlády, která chce omezit přistěhovalectví a ušetřit ročně asi 134 milionů eur. Další zostřování podmínek azylu má následovat. Dánsko patří k zemím, kde se mnozí azylanti můžou cítit doslova jako v ráji.
Sociální pomoc od státu pro jednotlivce je tam dosud mnohem vyšší, než kolik činí průměrný plat v České republice.
Nová dánská menšinová vláda a její političtí spojenci chtějí redukovat počet přistěhovalců tím, že jim výrazně sníží měsíční sociální pomoc. Oznámila to ve středu ministryně pro imigraci Inger Støjbergová.
"To bude mít za následek, že do Dánska přijde méně žadatelů o azyl," prohlásila Støjbergová. "To je náš jasný cíl."
V roce 2014 požádalo a azyl v této severské zemi patnáct tisíc lidí, což je dvakrát více než rok předtím.
Podle nových plánů kabinetu by měl jednotlivec, neprovdaný(á) přistěhovalec(kyně) dostávat zhruba 6000 tisíc dánských korun (asi 22 060 Kč) měsíčně, dosud to je 10 850 korun (asi 39 800 Kč).
Manželský pár starší třiceti let s dětmi bude napříště dostávat pomoc ve výši 16 640 dánských korun (asi 61 100 Kč), dosud to je 28 800 korun (asi 105 tisíc Kč). Opatření musí ještě schválit parlament a měla by začít platit od letošního 1. září.
Kdo se rychle naučí dánsky, získá měsíční "jazykový bonus" ve výši 500 dánských korun (1820 Kč). Nová úprava přídavků by měla Kodani ročně ušetřit 400 milionů dánských korun (asi 1,45 miliardy Kč). Celkově chce vláda ušetřit na cizinecké politice miliardu dánských korun (asi 3,65 miliardy Kč).
Imigranti, kteří dánský jazyk ovládají do té míry, že se můžou začlenit do pracovního procesu, a budou na to mít doklad, získají měsíční bonus 1500 dánských korun (asi 5470 Kč). Vláda tím chce dosáhnout, aby se přistěhovalci lépe integrovali a nežili jen ze sociální pomoci.
Přistěhovalci tvoří 12 procent z celkem 5,6 milionů obyvatel země. Současně tvoří 16 procent příjemců sociální pomoci.
Začátkem týdne představil staronový dánský premiér Lars Lökke Rasmussen královně Margrethe II. svou menšinovou liberální vládu.
Do ní předseda Liberální strany Vestre povolal šestnáct ministrů. Jednapadesátiletý Rasmussen si za nového ministra zahraničí vybral Kristiana Jensena a ministrem financí bude Claus Hjort Frederiksen. Oba jsou rovněž členy Vestre.
Liberální strana ve volbách z 18. června získala jen 34 ze 179 parlamentních mandátů. Přesto bude Dánsku vládnout sama, protože se nedokázala dohodnout na koaliční spolupráci s ostatními stranami včetně pravicové populistické Dánské lidové strany (DF), která vystupuje proti imigrantům a jež chtěla vypsat referendum o setrvání Dánska v unijní osmadvacítce.
"Máme ambici široké spolupráce v parlamentu," řekl Rasmussen.
V parlamentních volbách liberálové společně s dalšími třemi stranami pravého středu získali většinu v zákonodárném sboru a vláda sociálnědemokratické premiérky Helle Thorningové-Schmidtové podala demisi.
Thorningová-Schmidtová, která byla vůbec první ženou v čele dánské vlády, ztratila přízeň voličů kvůli nepopulárním úsporným hospodářským opatřením. Premiérka parlamentní volby vypsala v naději, že oživení ekonomiky, které po nepopulárních reformách následovalo, jí zajistí znovuzvolení.
