Poprvé v historii se členkou rakouské vlády stane žena muslimského vyznání. Muna Duzdarová, jejíž rodiče pocházejí z Palestiny, obsadí v obměněné rakouské vládě funkci státní sekretářky.
Zemětřesení na rakouské politické scéně pokračuje. Poté, co z čela kabinetu odstoupil kancléř za sociální demokracii Werner Faymann a byl nahrazen svým stranickým kolegou Christianem Kernem, nastávají změny i na některých ministerských postech. Kern totiž oznámil, že vymění hned polovinu ze šesti členů vlády, nominovaných sociální demokracií. Největší mediální ohlas jak v Rakousku, tak v zahraničí vzbudilo personální obsazení funkce státní sekretářky, která je "de facto" ministryní bez portfeje. Tento důležitý post bude totiž nově zastávat "muslimka" palestinského původu Muna Duzdarová. Osmatřicetiletá právnička a vídeňská radní, mluvící stejně dobře německy jako arabsky, bude vůbec první muslimkou v rakouské vládě za celou historii země.
"Od Christiana Kerna to je vynikající volba. Muna Duzdarová je úžasná žena, která má smysl pro spravedlnost a vysokou míru empatie," řekl serveru TÝDEN.CZ Peko Baxant, vídeňský zastupitel za sociální demokracii. Podobně přivítali nástup své bývalé kolegyně z vídeňské radnice i někteří další sociální demokraté.
Muna Duzdarová se narodila v roce 1978 ve Vídni, její rodiče ale do Rakouska emigrovali z Palestiny. V rodině se mluvilo arabsky. Duzdarová vystudovala práva na vídeňské univerzitě, poté pokračovala ve studiu práv na pařížské Sorbonně. Už v mládí vstoupila do rakouské sociální demokracie, kde vystřídala několik funkcí. Naposledy pracovala jako vídeňská radní zodpovědná za oblast zahraniční politiky, integrace a sociálních věcí. Muna Duzdarová se sama označuje za "nepraktikující" muslimku.
Nástup oblíbené vídeňské radní s uprchlickými kořeny na post státní sekretářky označují i někteří rakouští komentátoři za součást snahy sociální demokracie zastavit v Rakousku nástup ultranacionalistů a ovlivnit výsledky prezidentských voleb. Právě první kolo volby nového rakouského prezidenta, v němž zvítězil kandidát populistické strany Svobodných (FPÖ) Norbert Hofer, totiž vyvolalo nejen rozkol mezi sociálními demokraty, ale i změny v kabinetu. Mnozí sociální demokraté vyčítali bývalému kancléři Werneru Faymannovi, že nejprve podporoval "uprchlickou" politiku německé kancléřky Merkelové, poté však ze dne na den otočil a nastavil vůči uprchlíkům tvrdý kurz. Změnou kurzu sociální demokracie směrem k tvrdé pravici však podle některých členů SPÖ vyslala strana jasný signál o své slabosti.
"Když sociální demokracie začne dělat pravicovou politiku, nejen tím poškozuje sama sebe, ale zároveň dává mocnou zbraň do rukou pravicových extremistů," řekl Týdnu Peko Baxant. Podobně kritizovala Faymannovu politiku i Muna Duzdarová a další významní sociální demokraté. Faymann po kritice odstoupil jak z čela rakouské vlády, tak z postu předsedy SPÖ, a byl nahrazen bývalým šéfem rakouských státních drah Christianem Kernem.
O tom, zda změny v rakouské vládě i sociální demokracii ovlivní voliče, rozhodne už druhé kolo prezidentských voleb, v němž se 22. května utká Norbert Hofer s kandidátem Zelených Alexandrem Van der Bellenem. Ať už volby dopadnou jakkoliv, Rakousko bude mít poprvé v poválečné historii prezidenta, kterého nenominovala ani sociální demokracie, ani lidovci. Sociální demokraté ale vyjadřují podporu Van der Bellenovi, který jako jediný může zabránit tomu, aby se rakouským prezidentem stal kandidát ultranacionalistické strany. "Nyní jde skutečně o všechno. Nesmíme dopustit, aby Norbert Hofer volby vyhrál," uvedla Muna Duzdarová.
