Parlamentní volby v Británii budou podle všech průzkumů patřit k nejtěsnějším v poválečné historii. Na výsledek čtvrtečního hlasování přitom čeká i zbytek Evropy, protože v případě vítězství konzervativců čeká zemi referendum o setrvání v Evropské unii.
Zatím se však zdá, že toryové nejen nedosáhnou většiny, ale pochyby visí i nad tím, zda se jim podaří sestavit aspoň koalici. Pro samotnou Británii zase bude klíčový i výsledek Skotské národní strany (SNP), která sice loni těsně prohrála referendum o skotské samostatnosti, ale stala se ve Skotsku dominantní stranou.
Konzervativní premiér David Cameron slíbil vypsat v roce 2017 referendum o setrvání země v EU. Odchod Britů by znamenal ránu pro unii a také by mohl znejistit postavení statisíce občanů EU žijících v Británii, včetně Čechů. Referendum se má týkat ústupků, které Cameron hodlá získat od Bruselu po případně vítězných volbách. Evropská komise i velké unijní státy ale daly jasně najevo, že jsou ochotné jen ke kosmetickým změnám, které se nebudou týkat unijních smluv.
Je tedy otázka, zda to bude stačit protievropskému křídlu Konzervativní strany i černému koni voleb, Straně nezávislosti Spojeného království (UKIP). Nejen proto, že je uspokojí jen úplný odchod z EU, ale i proto, že unijní státy odmítají jakékoli ústupky ve volném pohybu osob. A nespokojenost s rostoucí imigrací je hlavní, ne-li jedinou, příčinou vzestupu UKIP i posílení protievropských nálad mezi konzervativci.
Obě hlavní strany se ale v kampani nesoustředí na EU, která není pro většinu Britů prioritou, ale na ekonomiku, na hluboké škrty zavedené dosavadní koalicí a na budoucnost státního zdravotnictví.
Británie tradičně volí podle jednokolového většinového systému, který donedávna zaručoval jasné vládní většiny, byť za cenu toho, že mnoho hlasů přicházelo vniveč. V posledních desetiletích však začaly na síle získávat menší strany na úkor dvou tradičních hegemonů - konzervativců a labouristů. Vzhledem k většinovému systému se jim však nedařilo dostatečně proměňovat plošnou podporu v konkrétní parlamentní křesla. Obrat znamenaly minulé volby, kdy sice vyhráli konzervativci, ale neměli většinu a museli přibrat do koalice do té doby spíše levicové liberální demokraty.
Na scénu se derou i menší strany
Řada obhájců tradičního pořádku doufala, že jde o přechodnou anomálii, ale ukazuje se, že menší strany posilují i nadále, že systém dvou stran se rozpadá a čtvrteční volby přinesou takřka s jistotou další koalici.
Sestavování vlády po volbách býval v Británii rychlý proces a nový premiér se stěhoval na Downing Street během několika hodin poté, co byla jasná vládní většina. Už volby v roce 2010 byly v tomto směru výjimkou a koalice se tvořila několik dní. Tentokrát se zdá, že vše bude trvat ještě podstatně déle. V tuto chvíli je limitním datem 27. květen, kdy by královna měla podle tradice přednést v parlamentu program nové vlády.
Průzkumy se shodují, že konzervativci a opoziční labouristé jsou na tom podobně, snad jen toryové mají malý náskok. Ne však zdaleka takový, v jaký jejich stratégové doufali vzhledem k tomu, že ekonomika roste a nezaměstnanost se snižuje, byť přibývá především hůř placených míst.
Labouristé se drží v zásadě na stejné úrovni, i když je vede nepříliš charismatický Ed Miliband, který byl dosud nepopulární a byl považován za přítěž. V posledních týdnech efektivní kampaně, kdy se objevoval i ve sledovaných televizních debatách, si ale značně polepšil.
Ankety předpovídají hlavním stranám 270 až 280 křesel z celkových 650. I když se konzervativci stanou nejsilnější stranou, jejich šance na vládnutí jsou menší, protože mají k většině 325 hlasů dál než labouristé. Při sestavování koalice mohou počítat jen s liberálními demokraty a severoirskou Demokratickou unionistickou stranou. Naopak labouristé, i když skončí kousek za toryi, mohou mít podporu dalších menších stran, jako jsou Zelení. Klíčová však bude SNP, která se do budoucna nevzdává plánů na další referendum. Ve Skotsku sice nejspíš vymaže z politické mapy dosud dominantní labouristy, ale nebude to znamenat v žádném případě zisk pro torye. Šéfka SNP Nicola Sturgeonová jednoznačně řekla, že bude proti jakékoli vládě, v níž budou ve Skotsku hluboce nepopulární konzervativci.
Dosavadní koaliční partner toryů, liberální demokraté, zaznamená velké ztráty - kvůli škrtům a především kvůli porušenému předvolebnímu slibu nezvýšit školné na univerzitách. Nejisté je i zvolení šéfa strany Nicka Clegga v jeho okrsku v Sheffieldu.
UKIP je podle průzkumů třetí nejsilnější stranou, ale její podpora poněkud slábne a je rozprostřena po většině Anglie a ne v konkrétních oblastech. Kvůli volebnímu systému tak zřejmě získá nejvýš několik křesel a nebude při koaličních jednáních hrát žádnou roli.
