Cílem ropa a zbraně
Drastičtěji na Ivana. EU se shodla na sankcích proti Rusku

Diplomaté států Evropské unie dosáhli v Bruselu předběžné dohody o hospodářských sankcích proti Rusku. Sankce se mají týkat ropného průmyslu, obchodu se zbraněmi a dodávek vyspělých technologií. Zasáhnout mají i obchod se zbožím dvojího určení pro civilní i vojenský sektor. Po třech měsících má EU dopad sankcí vyhodnotit.

"Na schůzce velvyslanců 28 zemí Evropské unie bylo dosaženo politické dohody o balíku ekonomických sankcí," oznámila unijní mluvčí. K rozšíření sankcí se EU rozhodla po sestřelení malajsijského letadla na východě Ukrajiny.

Sankce začnou platit ve čtvrtek, tedy přesně dva týdny po sestřelení malajsijského letadla na východě Ukrajiny v němž zemřelo všech 298 lidí na palubě.

Podle českého velvyslance při EU Martina Povejšila dospěla unie k závěru, že Rusko v posledních měsících učinilo několik bezprecedentních kroků, které se vymykají platným normám chování států v rámci mezinárodního společenství. "Svou měrou k tomu samozřejmě přispělo sestřelení civilního letadla nad východní Ukrajinou. Do velké míry to změnilo atmosféru uvnitř Evropské unie," řekl Povejšil.

Diplomaté se dohodli na zásadách, z nichž má nový soubor sankcí vycházet. Postih má zasáhnout výhradně budoucí obchodní kontrakty i konkrétní ruské podnikatele blízké Kremlu. Nebude se tedy týkat francouzského prodeje výsadkových lodí Mistral Rusku. Sankce mají zasáhnout ruský ropný sektor, ale nikoli těžbu zemního plynu, na jehož dodávkách je Evropa v nemalé míře závislá. Budou se týkat například technologií, které Rusko potřebuje pro těžbu v moři a v klimaticky obtížných podmínkách, tedy především v Arktidě.

Zboží možného dvojího užití nebude možné do Ruské federace vyvážet v případě, že koncovým uživatelem bude zbrojní sektor, dohodli se dnes také diplomaté EU.

Sankce mají být "vykalibrované", aby v souhrnu zasáhly členské země EU v zásadě podobně tvrdým způsobem. Ani dopad na Rusko přitom nebude okamžitý, první důsledky by mohla Moskva pocítit zřejmě nejdříve na přelomu letošního a příštího roku, odhadují diplomaté.

Sankce mají platit prozatím rok, do tří měsících je Evropská unie zhodnotí, především ale s ohledem na kvalitu a přesnost jejich nynějšího právního podložení.

Podle představ EU má přitom být možné přijatá opatření posilovat či zmírňovat podle ruské reakce. Jaká další konkrétní opatření případně v budoucnu přijímat, ale nyní diplomaté unijních zemí neřešili.

Diplomaté se dohodli na seznamu osob, o něž bude rozšířen již existující sankční seznam EU. Do seznamu, v němž je zatím zařazeno 87 lidí a 20 ruských firem, mají být nově zařazeni nejméně čtyři ruští oligarchové blízcí Putinovi, kteří těží z anexe ukrajinského Krymu nebo podněcují destabilizaci východu Ukrajiny.

Jejich jména se mají objevit v úředním věstníku EU, který má vyjít ve středu večer.

Německá agentura DPA ve zprávě z Bruselu označila chystané sankce za "drastické". Ruské banky podle nich mají mít těžší přístup na evropské finanční trhy, omezen má být obchod se zbraněmi a zákaz má platit i na dodávky vyspělých technologií do Ruska, mimo jiné těch, které může využít ruský těžební průmysl.

Seznam protiruských sankcí už Evropská unie od vypuknutí ukrajinské krize rozšířila šestkrát. Naposledy koncem minulého týdne do něj zařadila několik jmen vysoce postavených ruských vládních úředníků včetně šéfů několika hlavních ruských zpravodajských služeb. V prvním sankčním seznamu EU přijatém v polovině března bylo 21 jmen.