Plynovod South Stream by měl od roku 2016 dodávat ruský plyn do Evropy. Projekt má tu výhodu, že obchází krizí zmítanou Ukrajinu, která má s Ruskem dlouhodobě problémy ohledně ceny plynu a platby za něj. Mezi Bruselem a Moskvou ale existuje značné napětí a unijní úředníci se projekt South Stream snaží mařit. Na pokyn Evropské komise (EK) zastavilo Bulharsko práci na plynovodu na svém území.
Sofie prozatím stopla přípravné práce na plynovodu South Stream. "Projekt bude pokračovat jen tehdy, když vyřešíme všechny body kritiky z Bruselu," prohlásil bulharský premiér Plamen Orešarský.
Evropská komise minulý týden vyzvala Bulharsko, aby zastavilo práce na svém úseku plynovodu. Důvodem jsou pochyby, zda byly zakázky na stavbu zadány v souladu s unijním právem. Brusel to začal vyšetřovat.
Do věci se vložily i Spojené státy, podle nichž byla zakázka přidělena konsorciu spojenému s ruským podnikem Strojtransgaz, jehož se týkají americké sankce spojené s konfliktem na Ukrajině. Orešarský uvedl, že práce budou zastaveny na dobu, po kterou potrvá jednání s Bruselem o South Streamu.
Příslušní experti z Bruselu jsou v Sofii očekáváni 13. června.
Bulharský prezident Rosen Plevneliev se znovu vyslovil pro realizaci projektu plynovodu, musí se tak ovšem dít na tržním principu a v souladu s právem EU.
Jak píše ruský tisk, Brusel tlačí na evropské partnery projektu, aby ho zastavili. Je údajně v rozporu s ustanoveními třetího energetického balíčku EU, podle něhož nemůže dodavatel suroviny současně kontrolovat přístup k plynovodům.
Zástupce EK Antoine Colombani vytýká Bulharsku, přes které má vést 541 kilometrů plynovodu od Černého moře k hranici Srbska, že vypsání výběrového řízení nepublikovalo v oficiálním věstníku EU. Zakázky na stavbu South Streamu včetně infrastruktury získaly ruské firmy Strojtransgaz a Gazprojekt. Sofie kritiku odmítá.
South Stream byl původně plánován jako společný evropský podnik. Jeho trasa má vést po dně Černého moře a dále přes Bulharsko, Srbsko, Slovinsko a Maďarsko na sever Itálie. Velký zájem o projekt má Rakousko. Podle původních plánů by měl plynovod dosáhnout plného výkonu s 63 miliardami krychlových metrů roku 2018.
Projekt bude mít značný vliv na některé zúčastněné země včetně už zmíněného Bulharska. Vláda nejchudší země EU ho chce bezpodmínečně uskutečnit, aby si zajistila bezpečné dodávky energie.
Sedm let po vstupu do EU jsou Bulhaři stále téměř kompletně závislí na ruském plynu. Spor o něj mezi Ukrajinou a Ruskem začátkem roku 2009 zemi těžce zasáhl. Stovky tisíc lidí mrzli bez topení.
Díky South Streamu, který Ukrajinu obchází z jihu, by k něčemu podobnému nemělo v budoucnosti docházet. Náklady na plynovod se odhadují na 16 miliard eur (asi 440 miliard Kč), z čehož kolem 10 miliard připadne na stavbu trasy na dně Černého moře.
Podíly na mořské části mají následující firmy: ruský Gazprom (50 %), italská ENI (20 %), německý Wintershall Holding 15 %) a francouzská skupina EDF (15 %).
Generální ředitel Gazprom Export, Alexandr Medveděv, se nyní nechal slyšet, že kdyby Bulharsko z projektu vystoupilo, byl by ruský energetický obr Gazprom připraven financovat stavbu z vlastních prostředků.
Gazprom už financoval plynovod North Stream, který obchází Ukrajinu ze severu a končí v Německu.
Experti ale nabádají Gazprom k opatrnosti. Použití vlastních finančních prostředků by podle nich mohlo být riskantní. Zvláště poté, co Rusko uzavřelo obří kontrakt na dodávky plynu do Číny. Gazprom v této souvislosti financuje příslušný ropovod Sila Sibiri. Náklady na něj se odhadují na 25 miliard eur (asi 685 miliard Kč) a Rusové se zatím nedohodli s Číňany, že by se na projektu finančně podíleli.
Někteří odborníci se nicméně domnívají, že dva megaprojekty najednou by Gazprom za určitých podmínek zvládl. Pokud by mu pomohly ruské banky.
