Evropská unie se bude podílet na francouzské vojenské misi ve Středoafrické republice. Rozhodli o tom dnes v Bruselu šéfové diplomacií zemí osmadvacítky. Nyní začalo konkrétní vojenské plánování akce. Kdo se operace, dosud nejnebezpečnější v historii Unie, zúčastní, ukáží následující dny. V minulých týdnech se v Bruselu spekulovalo o tom, že společný kontingent by mohly vytvořit i země Višegrádu - včetně Česka.
Vojenskou intervenci ve Středoafrické republice, která by posílila tam působící Francouze (asi 1600 mužů) zvažuje EU už od konce loňského roku. Dosud se nabízely dvě hlavní lokality, kde by mohli být unijní vojáci rozmístěni.
První je hlavním městě Bangui a jeho okolí, včetně ochrany letiště, druhou je nejdůležitější pozemní trasa z Kamerunu d Středoafrické republiky, po níž se pohybuje množství běženců a humanitární konvoje.
Vojenský zásah je jen částí evropských snah, které zahrnují pokusy o politické řešení či humanitární a rozvojovou pomoc z Bruselu i od členských států EU. Unijní pomoc v roce 2013 dosáhla 77 milionů eur (přes dvě miliardy korun), další peníze putovaly na konkrétní programy zaměřené na stabilizaci země.
Středoafrická republika je v této chvíli zemí, která nemá fungující ústřední vládu a v níž se rozpadly prakticky všechny zbylé úřady a instituce. Také to činí ozbrojenou misi EU velmi nebezpečnou.
V zemi vládne chaos a existují obavy z dalších masakrů ba genocidy.
Ze složité vnitřní situace v zemi se v minulých týdnech vykrystalizoval téměř čistě náboženský konflikt mezi křesťany a muslimy. Vyznavači islámu však tvoří jen kolem 15 procent obyvatel. Přesto to byli především muslimové, již rozdmýchali nynější vzájemnou nenávist obou konfesí.
Po dnešním ministerském rozhodnutí by mohla mise začít relativně rychle. "Když budou všichni souhlasit, bude to rychlý proces. Je potřeba být na místě co nejrychleji," řekl v pátek v Bruselu novinářům vysoce postavený diplomat EU.
Ve Středoafrické republice už od loňského roku působí francouzští vojáci. V zemi je jich 1600, z toho asi 1000 právě v hlavním městě. Budou zde působit i vojáci Africké unie pod vlajkou OSN. Postupně by se jejich počet měl zvýšit na šest tisíc. Také ty zčásti financuje EU.
Podle diplomatů by Evropská mise měla Paříži zajistit klid v týlu a rozvázat ruce pro posílení jednotek v neklidných částech země. Francie by prý podporu z EU ráda v zemi viděla už počátkem února.
Evropská mise má být oficiálně dočasným řešením před tím, než budou klid v zemi schopny zajistit jednotky afrických zemí. Na to ale Afričané nemají, jak opakovaně dokládají, sílu.
Které země EU konkrétně se mise ve Středoafrické republice zúčastní. Několik desítek vojáků už nabídlo Estonsko, určitou roli bude zřejmě hrát opět Francie. Zmiňoval se také možný podíl Poláků či Belgičanů, především na logistické podpoře.
Česká republika má nyní 34 vojáků západoafrickém Mali a rozhodnutí o podílu českých vojáků na operaci v další zemi tohoto kontinentu tak zřejmě není příliš pravděpodobné. To dnes v Bruselu potvrdil i ministr zahraničí Kohout.
Středoafrická republika zažívá zvýšený neklid od převratu, za nímž loni v březnu stálo ne příliš jednotné hnutí Séléka, jemuž velel Michel Djotodia. Ten svrhl vládu a z části pod tlakem okolí se stal prvním muslimským prezidentem převážně křesťanské země.
Svou funkci ale nezvládal, nedokázal udržet na uzdě ani zabijáky ze Séléky, a minulý pátek pod tlakem sousedních zemí odstoupil a de facto uprchl do zahraničí.
