Nicolas Sarkozy chce coby prezident předsednické země EU odjet do konce července do Irska a snažit se s tamními politiky řešit krizi, do níž se Evropská unie dostala po irském odmítnutí lisabonské smlouvy. Francie chce s řešením současné institucionální krize "sedmadvacítky" přijít v říjnu či v prosinci.
Sarkozy také dodal, že smlouva se znovu vyjednávat nebude.
Evropská unie však bude podle francouzského prezidenta pro další rozšiřování potřebovat nové instituce. A ty bez přijetí lisabonské smlouvy nevzniknou, vzkázal dnes v Evropském parlamentu těm zemím, které dokument ještě neschválily. K nim patří i Česko.
"Jsem pro rozšíření na Balkán, ale ty země, které jsou nejvíce pro rozšíření, nemohou říkat, že nechtějí Lisabon," prohlásil Sarkozy při představování priorit francouzského předsednictví unii, které začalo 1. července. V České republice se proces ratifikace přerušil kvůli čekání na verdikt ústavního soudu ohledně slučitelnosti lisabonské smlouvy s českými zákony.
Podle Sarkozyho by bylo moudřejší EU na přijímáním dalších států nejprve připravit, proto unie potřebuje nové instituce. V přístupových jednáních s Chorvatskem však bude pokračovat.
Český vicepremiér Alexandr Vondra ve středu v Senátu řekl, že EU se může rozšiřovat i bez lisabonské smlouvy a Česká republika to prý bude prosazovat. Vondra prohlásil, že rozšiřování EU není podmíněno přijetím této konkrétní smlouvy, ale jedině dostatkem politické vůle. Právě Praha po Paříži začátkem příštího roku převezme předsednickou "štafetu".
Europoslanci dnes přijali právně nezávaznou zprávu, v níž se uvádí, že Evropská unie musí být na další rozšiřování finančně a institucionálně připravena. I když zpráva výslovně nezmiňuje lisabonskou smlouvu, připomíná, že EU musí provést nezbytné reformy, které by zlepšily její fungování. Kandidátským zemím poslanci vzkázali, že před vstupem musí nejprve vyřešit své vnitřní problémy jako jsou například územní otázky. Elmar Brok, který je autorem zprávy, uvedl, že po přistoupení Chorvatska by si EU měla vzít čas na konsolidaci.
Hovořil i o projektu takzvané "vícerychlostní Evropy", podle něhož by část unijních států pokračovala v rychlejší integraci než zbývající. "Bohužel jednoho dne možná budeme muset mít Evropu více rychlostí, ale smělo by to být jedině krajní řešení," prohlásil Sarkozy.
Polského prezidenta Lecha Kaczyńského vyzval, aby se ve své zemi podílel na ratifikaci smlouvy. "Dané slovo se musí dodržet, je to otázka morálky," vzkázal francouzský prezident Kaczyńskému, který nedávno prohlásil, že po neúspěšném irském je otázka smlouvy bezpředmětná. Později však svého francouzského kolegu ujistil, že Polsko překážkou v ratifikaci nebude. Na vyjednávání smlouvy se podílel sám Kaczyński, jeho země se zavázala ji ratifikovat.
Hledání řešení institucionální krize, v níž se EU po irském "ne" ocitla, bude jedním z hlavních úkolů francouzského předsednictví. Dále bude usilovat o to, aby byl přijat energeticko-klimatický balíček. "Jsme poslední generace, která může zabránit katastrofě," varoval Sarkozy. Francouzské předsednictví odmítá snižování zemědělské výroby za situace, kdy ceny potravin jsou rekordně vysoké. "Je rozumné chtít po Evropské unii, aby snížila zemědělskou produkci, když svět nyní potřebuje potraviny tak jako nikdy předtím?," zeptal se Sarkozy.
Sarkozy si rovněž přeje "užitečnou debatu" o měnové politice Evropské centrální banky. "Nestavíme v potaz nezávislost Evropské centrální banky, když se ptáme, jestli je rozumné zvyšovat úrokové sazby na 4,25 procenta, když Američané ji mají na dvou procentech," prohlásil francouzský prezident. Banka zvýšila úrokovou sazbu minulý týden v reakci na rostoucí inflaci. Sarkozy a někteří další s tímto krokem nesouhlasí, protože se obávají, že ohrozí růst evropského hospodářství.
Mezi další priority francouzského předsednictví patří problematika migrace nebo oživení evropské obranné politiky.
S problémy, které se Francii nepodaří vyřešit, se bude muset příští rok v lednu snažit vypořádat Česká republika.
Sarkozy před europoslanci obhajoval svoje rozhodnutí zúčastnit se zahajovacího ceremoniálu letní olympiády v Pekingu. Prý mu k tomu daly souhlas všechny členské státy "sedmadvacítky". Ale třeba předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering již dal najevo, že do Pekingu nepojede. Podle Sarkozyho by bylo špatné Čínu ponižovat. Zároveň se postavil proti tlaku z Číny, která chce zabránit, aby se setkal s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou.
Foto: AP, Reuters
