Rostoucí ohrožení pracující populace chudobou je jedním z nejhmatatelnějších sociálních dopadů hospodářské krize v Evropské unii. Ani nynější mírné a s končící krizí postupné snižování nezaměstnanosti by při stále se zvyšujících rozdílech ve výši platů nemuselo trend otočit. Novinářům to dnes řekl evropský komisař pro sociální problematiku László Andor. Evropská komise dnes představila svou zprávu o zaměstnanosti a sociálním vývoji v Evropě v roce 2013.
"Musíme věnovat pozornost nejen samotnému vytváření pracovních míst, ale i kvalitě práce a mzdové úrovni," podotkl Andor. Připomněl, že se zvyšuje počet osob pracujících pouze na částečný úvazek.
Zpráva podotýká, že ohrožení chudobou u lidí v produktivním věku ukazuje na špatně fungující trhy práce. Jejich charakteristikou je pak kromě jiného také rozevření nůžek mezi domácnostmi s vysokými a nízkými příjmy.
Chudoba a nezaměstnanost členů domácností přitom podle materiálu úzce souvisí s dětskou chudobou.
Rostoucí rozdíl mezi nejvyššími a nízkými příjmy podle zprávy ukazuje, že se zhoršuje ekonomická situace výrazné části populace. Nejvíce jsou dotčeny skupiny s nízkými a středními příjmy.
Nerovnosti přitom ovlivňují společnost jako celek, neboť lidem omezují možnosti plně přispívat ekonomice i společnosti, plodí pocit vyloučení a oslabují legitimitu politických procesů a institucí.
Zvýšená potřeba přerozdělování prostředků na sociální pomoc navíc zatěžuje veřejné rozpočty.
Analýza Evropské komise ale podle Andora také ukázala, že příjemci sociálních dávek mají větší šanci získat zaměstnání než lidé, kteří dávky nedostávají. Je to podle něj dáno tím, že lidé "v systému" musí aktivně zaměstnání hledat a mohou využít pomoci například úřadů práce.
Zpráva také upozorňuje na rozdílné trendy v členských zemích, pokud se týká různých pozic mužů a žen na trhu práce.
Někde, například v Německu, Rakousku či Velké Británii pracuje velký podíl žen, avšak s poměrně kratší pracovní dobou, jinde je účast žen nižší, avšak pokud jsou zaměstnané, pracují obvykle více hodin.
Tento případ se týká středoevropských a východoevropských zemí a také Španělska a Irska.
Pouze některé členské státy, hlavně severské a pobaltské země, dokázaly kombinovat vysokou míru zaměstnanosti žen a nízký rozdíl mezi pohlavími z hlediska odpracovaných hodin.
