Multikulti
Eurokomisařka chce v EU více (i)legálních Afričanů, Arabů…

Do Evropské unie se přes Středozemní moře valí další a další vlny ilegálních běženců. Pro jejich utrpení má eurokomisařka pro vnitřní záležitosti alespoň částečné řešení. Cecilia Malmströmová chce v EU více uprchlíků a vyzývá členské země, aby vybudovaly větší kapacity pro příjem běženců. Zemím, které tak učiní, (opět) jménem Evropské komise (EK) nabízí finanční podporu ve výši šest tisíc eur (asi 165 tisíc Kč.).

Švédská politička požaduje od členských států unie, aby se otevřely dalším uprchlíkům, a to nejen ze Sýrie.

V rozhovoru pro německý list Die Welt začátkem týdne řekla: "Je nezbytně nutné, aby se členské země EU silněji angažovaly v přesídlování běženců z uprchlických táborů. Měli bychom počet přesídlení každý rok zvyšovat. EU může členské země při přesídlování finančně podporovat."

Podle Malmströmové dělá nyní Brusel hodně pro pomoc Syřanům. Eurokomisařka chce nicméně zajistit, aby mohli být do EU přesídlováni z uprchlických táborů také příslušníci jiných národů, kteří zatím nemají žádnou perspektivu své přechodné útočiště opustit.

Především od zemí, jež se dosud na přesídlovacích programech nepodílely (Česko ano, byť skromně), žádá Malmströmová, aby zahájily budování příslušných kapacit. Opět v této souvislosti vyzdvihuje zásady solidarity.

Z utečeneckých táborů po celém světě se každý rok přesídlí kolem 80 tisíc lidí. Většina z nich najde nový domov v USA, Kanadě a Austrálii. Státy EU jich přijmou jen pět tisíc. Aby tento trend zvrátil, vyplácí Brusel přijímající zemi za každého běžence šest tisíc eur. Největší uprchlické tábory v blízkosti unijních hranic jsou v Jordánsku, Turecku a Libanonu.

Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo do 4. července tohoto roku na lodích přes Středozemní moře do Evropy, kde očekávají lepší život, 63 600 ilegálů. Jejich počet uplynulé dva roky rychle rostl kvůli násilnostem v mnoha arabských a afrických zemích.

Většina z ilegálů dorazí do Itálie, Řecka nebo na Maltu. Řím už déle vyzývá EU a jednotlivé státy, aby mu s přívaly běženců pomohly. Hlavně finančně. Italům vlny běženců přerůstají přes hlavu. Někdy jich za jediný den zachrání z moře až půldruhého tisíce.

Řím proto loni v říjnu spustil operaci Mare Nostrum (Naše moře), díky níž by měly úřady rychleji získávat informace o pohybu plavidel s ilegálními přistěhovalci a jejich případných potížích

"Středozemní moře není italským mořem. Je to hranice Evropy... Proto žádáme evropskou politiku pro Středomoří," argumentuje italský premiér Matteo Renzi.

Nynější uprchlická vlna je jednou z největších v novodobých dějinách. Jen loni dorazilo z Afriky do Itálie na různých plavidlech na šedesát tisíc lidí, mezi nimi mnoho uprchlíků z válkou zmítané Sýrie.

Další pocházejí většinou z Egypta, Eritreje, Súdánu, Somálska, Alžírska či Libye a jiných zemí. Dosavadní rekord v počtu uprchlíků, kteří dorazili do jižní Itálie, drží rok 2011, kdy vlna arabského jara vyhnala k italským břehům 63 tisíc lidí. Už po prvních šesti měsících letoška je tato cifra překonána.

Malmströmová chce, aby EU jako celek přijímala více běženců z Afriky a arabských zemí (část jich je na černém kontinentě). Aby unijní členové dělali více pro ty, kdo utekli ze svých domovů před válkami, násilím, hladem, bídou.

Podle eurokomisařky je zřejmé, že EU se nemůže dlouhodobě vyhnout tomu, aby hledala legální možnosti pro příjem běženců.

Malmströmová propaguje takzvaná humanitární víza pro ty, kdo chtějí opustit svou vlast a odejít do Evropy. V praxi by to vypadalo přibližně tak, že každý rádoby uprchlík by zašel na konzulát příslušné země, do níž chce "uprchnout", a tam by na cestu dostal potřebné doklady.

Vyhnul by se tak pastím pašeráků lidí, kteří běžence často podvádějí, někdy i usmrtí, a  posílají je na životu nebezpečnou plavbu přes Středozemní moře. Představy švédské političky do značné míry souznějí s idejemi některých lidskoprávních organizací, mimo jiné Pro Asyl, aby uprchlíci sami mohli určit, ve které zemi EU chtějí požádat o azyl a kde se má azylové řízení uskutečnit.

Malmströmová se domnívá, že se počet uprchlíků do EU bude v příštích letech s velkou pravděpodobností zvyšovat. Tento trend nepotrvá jen roky, ale desítky let. EU se na tento nápor musí připravit.

Eurokomisařce je líto, že pro humanitární víza zatím v unii chybí politická podpora. Stejně tak (zatím) nelze politicky prosadit kvóty pro uprchlíky, na jejichž základě by se ilegálové přidělovali podle určitého klíče jednotlivým zemím. Odpor proti tomu je značný.

Malmströmová si přesto myslí, že by se o kvótách pro žadatele o azyl mělo uvnitř EU v budoucnu diskutovat. Jde přece o férové rozdělení zátěže.

Brusel uzavřel s Tuniskem a Marokem partnerství v oblasti mobility, jehož cílem je vytvořit legální cesty pro migraci a mobilitu. Stejná dohoda se připravuje s Jordánskem.

Snahy vracet ilegály hromadně do zemí jejich původu nejsou z různých důvodů možné. Například proto, že cílová země nedovolí letadlu s takovým "nákladem" přistát. Paušální příjem odsunutých běženců mezitím odmítají například Libye či Maroko.

Některé země se snaží v první řadě nepustit ilegály přes hranice, až na druhém místě financují péči o ně. Vedle Řecka to činí i Bulharsko, které má se starostí o běžence setrvale vážné problémy.

Brusel poskytl roku 2013 Bulharům na zlepšení podmínek přijímání běženců a na jejich azylové procedury 750 tisíc eur. Na ochranu hranice včetně stavby 30 kilometrů dlouhého plotu však Sofie vydala přes 13 milionů eur. Je tedy na první pohled jasné, jaké jsou priority.