Poslanci Evropského parlamentu nesouhlasí s brzkým zavedením bezvízového styku Turecka s Evropskou unií. Jak během debaty ve Štrasburku zdůrazňovali, Ankara neplní podmínky, které Brusel stanovil. Mnozí ze členů parlamentu nazvali chování tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana vydíráním.
Ze 72 podmínek, které se Turecko zavázalo splnit v dohodě o omezení migrace uzavřené v březnu s EU, zůstává otevřených ještě pět kapitol: boj proti korupci, ochrana dat, spolupráce soudů s unijními státy, spolupráce s Europolem a protiteroristické zákony. Původně měli Turci do schengenského prostoru bez kontrol vnitřních hranic cestovat na 90 dní bez víza už od konce června.
"Evropská komise chce od června povolit 80 milionům Turků bezvízové cestování, to je neuvěřitelné," uvedla belgická europoslankyně Helga Stevensová z frakce konzervativců a reformistů. Komise by podle ní měla spíše Turecko upozornit na zhoršující se politiku země v oblasti svobody projevu. "Stydím se za to, jak se komise chová vůči diktátorovi," dodala v rámci pobouřené debaty, která v europarlamentu ohledně tohoto tématu zavládla.
Podobně hovořila i nizozemská europoslankyně Sophia in't Veldová z frakce evropských liberálů. "Komise říká, že více méně všechno bylo splněno, zbývá jen pár drobností. Ale jaké drobnosti? Realita je jiná," uvedla. Ze strany prezidenta Erdogana jde podle ní o vydírání. "Proč? Protože jsme nejednotní a slabí. Vedoucí představitelé států se nedokázali shodnout na společné politice," dodala.
"Prezident Erdogan stále více rozštěpuje svou zemi, došlo ke zrušení imunity více než sto poslanců, odvolání premiéra Davutoglua, střelbě na uprchlíky na syrské hranici," vypočítávala německá europoslankyně Rebecca Harmsová ze Zelených. Turecko je podle ní velmi důležitý partner, pokud jde o stabilitu oblasti, nemůže být proto z jednání vyloučen, nicméně není možné Ankaře ustupovat. "Potřebujeme jasnou strategii vůči Turecku, Evropská unie nesmí spoléhat centrálně na Turecko," dodala.
Se zrušením víz nesouhlasí rovněž český europoslanec Jan Zahradil (ODS). "Jako český politik se v tomto konkrétním případě cítím být vázán usnesením českého parlamentu, který vyjádřil s liberalizací vízového režimu nesouhlas, a to především z důvodu bezpečnostního rizika," uvedl.
Podle komunistické europoslankyně Kateřiny Konečné se Evropa nechala vmanipulovat do velmi submisivní role. "Turecko s námi rozhodně nejedná jako s partnerem, Turecko nás v tuto chvíli natvrdo vydírá a já nerada vyjednávám s vyděrači," řekla Konečná. "Je těžké se vůči Turecku úplně zabetonovat. Kdybychom s ním začali jednat před třemi čtyřmi lety, kdy se ta situace dala řešit, tak bychom byli v jiném postavení. Dneska jsme slabí, Evropa je slabá a když si státy neumí pohlídat svou hranici, Erdogan zkouší, co vydržíme," dodala.
Podle Petra Ježka (ANO) bylo již dříve zjevné, že provádění dohody s Tureckem může být problematické. Unie musí mít záložní plán a tím je mimo jiné jednání s významnými členy OSN, počínaje spojenci jako jsou USA. "Jednak aby s Tureckem pomohli a jednak ve prospěch interpretace, že podle mezinárodního práva je možné do Turecka vracet migranty i bez vzájemné dohody," řekl Ježek.
Jak doplnil Miroslav Poche (ČSSD), Evropa nemá v oblasti mnoho stabilních partnerů. "Musíme s nimi najít nějakou společnou řeč, i když je to velmi obtížné, protože Turecko není ochotné přistoupit na naši rétoriku lidských a politických práv," řekl.
