V době, kdy Evropská unie řeší, jak se bránit před teroristickými útoky, jak vyřešit migrační krizi nebo jak se vypořádat s brexitem, přichází z Bruselu zpráva, která se zdá v současné evropské krizi absurdní. Týká se totiž žárovek, které se staly jedním ze symbolů "bruselského diktátu".
Od září vstupuje v platnost nařízení, které zakazuje výrobu a prodej vybraných halogenových směrových žárovek a zároveň zpřísňuje požadavky na další světelné zdroje. Jde o pokračování bruselského tažení proti žárovkám, které "žerou" moc proudu. Začalo v roce 2009, kdy začal platit zákaz pro první klasické žárovky "edisonky".
"Malí lidé se zabývají malými věcmi," okomentoval pro TÝDEN zákaz dalších žárovek prezident Miloš Zeman. Už minulý týden se Zeman v proslovu k českým velvyslancům zdůraznil rozpor mezi současným stavem Evropské unie, který se projevil právě rozhodnutím Velké Británie opustit Evropskou unii, a přijímáním všelijakých předpisů, nad kterými mnohým lidem zůstává rozum stát. Brusel například omezil označení marmeláda jen na úzkou skupinu výrobků nebo zakázal Čechům používat název pomazánkové máslo.
Nařízení Evropské unie, která kritizuje prezident, mají ovšem i mnohé zastánce. Například zákaz žárovek, jejichž omezování teď od září vstupuje do další fáze, obhajují tím, že na tom ušetří celá Evropa peníze, elektřinu i životní prostředí. Zákaz, který začal v září 2009 u stowattových žárovek, se stal největší změnou v osvětlení domů po 133 letech, kdy Thomas Alva Edison rozsvítil první baňku se zakrouceným drátkem.
"Podle propočtů Evropské unie se díky této legislativě sníží ročně emise oxidu uhličitého o 15 milionů tun a spotřeba elektrické energie o 40 miliard kilowatthodin, což přibližně odpovídá roční spotřebě Rumunska," uvedl před časem Juraj Krivošík, ředitel Střediska pro efektivní využívání energie SEVEn.
Z modelových výpočtů vyplynulo, že po výměně klasických "edisonek" za úspornější zdroje ušetří průměrná čtyřčlenná rodina v třípokojovém bytě, respektive v rodinném domě několik tisíc korun ročně. A ačkoli tradiční žárovky byly výrazně levnější, investice do modernějších zdrojů se vrací už v řádu měsíců.
* Jaké konkrétní žárovky musejí skončit?
* Co všechno už Brusel zakázal?
* Jak to komentuje Zeman a Klaus?
ODPOVĚDI NEJEN NA OTÁZKY SE DOČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 29. SRPNA 2016.
