Evropská unie bude muset změnit svůj rámec, aby některé země mohly postupovat ve všem společně, a jiným aby umožnila menší účast. V Bruselu to prohlásil šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Británie podle něj EU neopustí, unie ale musí umožnit různou míru sdílení společné politiky.
"Myslím, že nakonec nebude možné, aby 33, 34 nebo 35 zemí postupovalo stejně rychle, se stejným úsilím a stejným směrem," prohlásil Juncker. EU má nyní osmadvacet členů, jedná ale o rozšíření o zbylé balkánské státy, v dlouhodobé perspektivě možná i o Turecko. Většinu unijních regulí převzaly Švýcarsko, Norsko, Lichtenštejnsko a Island, které ale členy EU nejsou.
"Jednoho dne musíme přehodnotit evropskou architekturu," poznamenal Juncker. "Jedna skupina zemí bude ve všech věcech postupovat společně, zatímco ostatní se budou pohybovat po oběžné dráze odlišné od centra," dodal.
Junckerova slova potěší Londýn, který chce unii reformovat a chystá se na referendum o dalším setrvání Británie v EU. Nynější předseda Evropské komise zvolil jinou taktiku než jeho předchůdce Manuel Barroso, který se projektu "dvourychlostní Evropy" bránil.
Juncker zároveň oznámil, že během prvního pololetí příštího roku představí bruselská exekutiva návrh "společných minimálních sociálních práv," která mají být závazná pro všechny členské státy. Británie se naopak snaží vyvázat se ze sociálních pravidel EU.
Bezpečnostní výdaje Francie vyňaty z pravidel EU
Juncker dále uvedl, že francouzské výdaje na posílení bezpečnosti po pátečních teroristických útocích v Paříži by neměly být považovány za běžné rozpočtové náklady podléhající pravidlům Paktu stability a růstu. Francouzský premiér Manuel Valls již v úterý upozornil, že Francie nebude kvůli zvýšeným bezpečnostních výdajům schopna dodržet rozpočtové požadavky Evropské unie.
"Čelíme vážným teroristickým činům. Francie, stejně jako jiné země, potřebuje mít k dispozici dodatečné prostředky. Domnívám se, že k těmto dodatečným prostředkům by se nemělo přistupovat jako k běžným nákladům v rámci Paktu stability," řekl Juncker. Podle pravidel EU mohou mimořádné náklady získat výjimku z rozpočtových požadavků, které mimo jiné stanoví maximální deficit na tři procenta hrubého domácího produktu.
Francie se nyní nachází v disciplinárním řízení, protože její rozpočtový schodek tříprocentní limit přesahuje. Zemi tak ministři financí EU stanovují individuální rozpočtové cíle pro jednotlivé roky. Evropský komisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici již v úterý uvedl, že Evropská komise by mohla Francii poskytnout větší volnost při sestavování státního rozpočtu, aby tak zohlednila bezpečnostní priority po pátečních útocích v Paříži.
Podle pondělních informací zdroje z ministerstva financí budou mimořádné náklady na bezpečnostní opatření ohlášená prezidentem Françoisem Hollandem pravděpodobně činit stovky milionů eur, ale méně než miliardu eur (27 miliard korun). Útoky by navíc mohly mít negativní dopad na francouzskou ekonomiku, zejména na cestovní ruch a maloobchodní tržby.
Italský premiér Matteo Renzi prohlásil, že pokud se francouzským výdajům na posílení bezpečnosti dostane zvláštního zacházení podle rozpočtových pravidel EU, mělo by to samé platit i pro Itálii. "Je jasné, že co platí pro Francii, platí také pro Itálii," uvedl Renzi v televizním rozhovoru.
Itálie je jednou z evropských zemí, které po pařížských útocích zvýšily bezpečnostní opatření. Návrhu rozpočtu na příští rok, který má do konce roku schválit italský parlamentu, zvyšuje výdaje na "protiteroristická" bezpečnostní opatření o 70 milionů eur.
Itálie má mezi 19 členskými státy eurozóny druhý největší státní dluh po Řecku. Evropská komise v úterý oznámila, že Itálii spolu s Rakouskem, Španělskem a Litvou hrozí, že v příštím roce nedodrží rozpočtová pravidla EU.
