Evropské volby v době krize: čeká se zemětřesení

Průzkumy veřejného mínění před červnovými volbami do Evropského parlamentu napovídají, že pro většinu vládních koalic či stran bude v eurovolbách velmi těžké obhájit svou pozici. Vyloučit se nedá podstatný nárůst vlivu extremistických stran. K nim se lidé podle politologů tradičně uchylují v dobách hospodářského útlumu a snaží se najít viníka.

Již volební kampaně, které jsou v plném proudu, odhalily, že opozice v členských státech se snaží spojit právě téma krize s volbami do EP a volbu europoslanců v podstatě ztotožňují s volbami do národních parlamentů.

ČTĚTE TAKÉ: Kdo, kde a s kým, zní Bruselem
                        V Chabarovsku jsem nebyl, pravil prý Klaus. A letělo se

Billboardy české ČSSD vyzývající k odmítnutí bývalé Topolánkovy vlády tak nejsou v Evropě ojedinělé. Podobný styl kampaně zvolila například řecká socialistická opoziční strana Pasok. "Pasok spojuje volby do Evropského parlamentu s národními volbami. Chceme, aby občané změnili směřování země," řekl zpravodajskému serveru EUobserver lídr strany George Papandreu.

Stejné daně v celé Evropě?

Volby do Evropského parlamentu lze částečně vnímat jako souboj mezi zastánci sociálního státu a větších sociálních jistot se zastánci volného trhu. "Očekávání jsou taková, že bude ještě hůř a lidé to velmi dobře vědí. Nyní se budou ptát politiků, co s tím chtějí udělat," řekla na závěrečném plenárním zasedání britská europoslankyně Jill Evansová.

Návod, kam by se Evropa mohla vydat v případě, že zvítězí socialistické a další levicové strany, dává například europoslanec a jedna z hlavních tváří poslanecké frakce Zelených Daniel Cohn-Bendit, kterého v Česku proslavila slovní přestřelka s prezidentem Václavem Klausem.

Podle něj je v příštích pěti letech mimo jiné nutné sjednotit daňové sazby v celé Evropské unii. Cohn-Bendit totiž patří mezi zastánce názoru, že nízké daňové sazby ve státech střední a východní Evropy vedou k odchodu západních firem za levnější pracovních silou právě na východ a připravují tak tisíce lidí o pracovní místo. "Potřebujeme více sociální Evropu," tvrdí tento bývalý francouzský studentský vůdce.

Podpora vládních stran padá

Socialistům a dalším kritikům současných politických elit, které v Evropské unii pocházejí především z pravicového spektra politických stran, by se mohl útok na zastánce volného trhu a liberalizace podařit, přestože průzkumy veřejného mínění v EU se značně liší. Mají však jedno společné, podpora současných národních vlád se téměř bez výjimky propadá. A to i tam, kde byla jejich podpora poměrně vysoká, přičemž typickým příkladem může být Polsko.

Středopravicová vláda Donalda Tuska se doposud těšila podpoře takřka poloviny obyvatel. Poslední čtyři měsíce, kdy se dopady ekonomické krize projevily nejvíce, se však názor Poláků začal měnit a podpora podle průzkumů agentury CBOS klesá.

Nakonec ovšem může platit staré české přísloví, že dva se perou a třetí se směje. Tím třetím v řadě mohou být extremistické politické strany.

ČTĚTE TAKÉ: Poláky namíchl klip EU k pádu komunismu
                        Evropské volby budou o Lisabonu, říká Ganley

Může jim nahrát především všeobecná letargie ve společnosti, znechucení politikou a tím i nižší volební účast. Zatímco při prvních volbách v roce 1979 účast dosáhla zhruba 62 procent, při posledních volbách v roce 2004 byla účast pouhých 45,5 procenta, přičemž nyní bude pravděpodobně ještě nižší a Česko nebude nejspíš výjimkou.

Šance pro extremisty

Rovnice je však podle analytiků jasná. Čím nižší účast a větší frustrace mezi voliči, tím větší šance extremistických stran na úspěch. Nebylo by to také nic nového. Podobný vývoj se odehrál již ve 30. letech minulého století a nyní ho naznačují také průzkumy veřejného mínění v některých členských státech.

Ve Velké Británii například přisuzují voličskou podporu 17 procent formaci UKIP, Straně nezávislosti Spojeného království. Stejnou podporu přitom mají vládnoucí labouristé Gordona Browna. O menší skandál se zase před nedávnem postaral jeden z kandidátů irské odnože hnutí Libertas Raymond O´Malley, který vyzval k uzavření hranic pro občany nových členských států EU, tedy i Česka.

Podle něj jsou to právě oni, kdo stojí za ztrátou pracovních míst rodilých Irů. "Myslím, že tohle musí přestat. Musíme se začít starat především o naše lidi," řekl irskému rádiu Today FM. Irští politici sice okamžitě nad jeho slovy vyjádřili zděšení, ale podobný názor nebude během nadcházejících voleb nejspíš zdaleka ojedinělý.

Foto: ČTK/AP, Reuters