Pokud Irové dnes v referendu schválí napodruhé lisabonskou smlouvu reformující instituce Evropské unie, obrátí to znovu mezinárodní pozornost na chaotický stav české politiky. ČTK to řekl expert na evropskou institucionální reformu z londýnského Střediska pro evropskou reformu (CER) Hugo Brady.
Pokud bude Lisabon v Irsku schválen, bude unie čekat na Českou republiku. Polský prezident Lech Kaczyński totiž slíbil, že po irském "ano" smlouvu hned příští týden podepíše. Zbýval by pak jen podpis českého prezidenta Václava Klause, který čeká na vyřízení stížnosti skupiny senátorů u Ústavního soudu.
ČTĚTE TAKÉ: Nervózní EU. V Irsku utichla kampaň před referendem
Pokud Irové dnes v referendu schválí napodruhé lisabonskou smlouvu reformující instituce Evropské unie, obrátí to znovu mezinárodní pozornost na chaotický stav české politiky. ČTK to dnes řekl šéf londýnského Střediska pro evropskou reformu (CER) Hugo Brady.
Pokud bude smlouva v Irsku ratifikována, obrátí to pozornost na Klause, řekl Brady. "A bude to bolestivé v tom smyslu, že to ukáže světu chaotický stav české politiky, konkrétně, že mezi prezidentem a exekutivou je rozpor ve vedení zahraniční politiky."
Podle Bradyho většina faktorů ukazuje na těsné vítězství "ano". "Ale nevylučuji odmítnutí," dodal s tím, že "hodně lidí pořád neví, proč hlasovat pro".
Je to dáno povahou smlouvy i tím, že vládě se stále nepodařilo Iry dostatečně informovat, řekl Brady. Připustil ale, že kampaň stoupenců smlouvy byla mnohem lépe organizovaná než před minulým referendem a že by to mělo stačit k obratu ve prospěch Lisabonu.
Češi ještě nevědí, zda jsou v unii rádi
Brady si nemyslí, že by unie pak nějak trestala Českou republiku za případné odklady v ratifikaci. "To nejsou evropské hodnoty," dodal. Podle něj by ale "Češi měli v debatě o Evropě dosáhnout jisté politické dospělosti".
"Jedním z důvodů, proč nebylo české předsednictví považováno za úspěšné, je fakt, že se Češi ještě nerozhodli, jestli jsou v EU rádi," řekl Brady. "Je těžké být úspěšný, když nevíte, jestli jste rádi členem."
Ke spekulacím, že by Klaus mohl čekat s podpisem na volby v Británii příští rok, se Brady vyjádřil skepticky. Ve volbách se totiž očekává vítězství konzervativců, kteří v případě, že smlouva ještě nebude ratifikována ve všech zemích EU, o ní slíbili uspořádat referendum. Britové by s největší pravděpodobností Lisabon odmítli.
"Myslím, že to nedojde až k Británii. Bylo by to od Klause pošetilé, byl by to diplomaticky pošetilý tah. A bylo by to špatné pro Českou republiku," dodal Brady.
Sám prezident Klaus se v České televizi vyjádřil, že by byl samozřejmě rád, kdyby řekli „nikoli", ale výsledek si předjímat netroufá. „Že by to mělo znamenat, že já to minutu poté podepíšu, tak to určitě není. Budou probíhat další jednání," komentoval své následné plány.
Napodruhé to není poprvé
Asi tři miliony registrovaných voličů mohou odevzdat svůj hlas do 23.00 středoevropského času, kdy se místnosti opět uzavřou. Irové smlouvu loni v červnu odmítli. Vláda jim ji znovu předložila k vyjádření poté, co ji unie rozšířila o záruky týkající se výhrad, které k ní měli irští odpůrci smlouvy.
Irové hlasovali dvakrát i o smlouvě z Nice z roku 2000, podle níž Evropská unie funguje nyní. Ratifikovali ji v roce 2001.
Pokud nebude lisabonská smlouva schválena, bude to znamenat její konec. Irský premiér Brian Cowen ve středu potvrdil, že potřetí už Irové hlasovat nebudou.
V okolí hlasovacích místností ve 43 volebních okrscích jsou dnes veškeré politické aktivity zakázané až do skončení hlasování. Ve čtvrtek, den před hlasováním, byla kampaň vykázána z televizních a rozhlasových vln. Stoupenci obou táborů v centru Dublinu ale ještě pořád rozdávali letáky a přesvědčovali kolemjdoucí, kteří ještě měli chuť se po týdnech kampaně o Lisabonu bavit.
Prší, ale snad to projde
Klíčovým faktorem bývá při volbách volební účast, kterou může ovlivnit i počasí. Zatím je v hlavním městě podmračeno a meteorologové pro dnešek o mnoho lepší počasí neslibují, spíše místy déšť. Teoreticky by to mělo vyhovovat kritikům smlouvy, kteří jsou ve svém odporu odhodlanější a připravenější hlasovat než její stoupenci. Obhájci dokumentu jsou ale přesvědčeni o tom, že na rozdíl od minulého referenda neponechali nic náhodě a dostatečně jasně Irům vysvětlili závažnost hlasování.
Irové dnes odpovídají na otázku: An bhfuil tú ag toiliú leis an togra chun an Bunreacht a leasú atá sa Bhille thíosluaite? V irštině, která je spolu s angličtinou oficiálním jazykem země, to znamená: Jste pro návrh na doplnění ústavy obsažený v níže zmíněném návrhu?
Pokud návrh se změnami plynoucími z lisabonské smlouvy projde, bude to již 28. dodatek irské ústavy. Od roku 1972 Irové schválili v referendech 21 dodatků - poprvé v roce 1972 připojení k tehdejším Evropským společenstvím. Od té doby hlasovali několikrát o evropské integraci (například o maastrichtské a amsterdamské smlouvě), ale i o rozvodu či zákazu trestu smrti.
Sčítání hlasů začne v sobotu v deset hodin ráno a výsledky by měly být známy téhož dne odpoledne.
Foto: flickr.com/informatique, CER, flickr.com/flashboy, ČTK/AP, flickr.com/K's Photo's, Reuters
