Bývalý britský premiér Tony Blair údajně připravuje svůj návrat do politiky. Chce reagovat na nástup populismu a sil, které zapříčinily takzvaný brexit a zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem.
Nástin toho, co se Blairovi honí hlavou, přinesl nedělník Sunday Times. Podle jeho zdroje je třiašedesátiletý expremiér "neohromen" kvalitami současných britských politických lídrů: "Myslí si, že Theresa Mayová je naprostá lehká váha, že Jeremy Corbyn je cvok a že toryové to s brexitem podělali. Na britské politické scéně je podle něho obří díra, kterou může vyplnit," píše list.
Otázka je, čím ji Blair chce vyplnit. Informací je zatím poskrovnu. Podle britských deníků se spolu se svým 130členným týmem chystá založit v příštím roce novou organizaci, jež by měla sídlit přímo ve Westminsteru, aby to měla blízko k poslancům a dalším významným osobám. Bývalý lídr labouristů naznačil v poslední době možný návrat do politiky několikrát, nyní se ale jeví nejaktuálněji.
Zpátky do středu
Blairovi se nelze příliš divit. To, co jako premiér na přelomu století úspěšně prosazoval - například aktivní roli Spojeného království v Evropské unii -, je v současnosti obraceno vzhůru nohama. Labour Party řídí levičák Corbyn, před jehož nástupem úpěnlivě varoval. Blairova centristická politika ztrácí celosvětově na síle na úkor populistů. "Vidíme sbližování extrémní levice a extrémní pravice," řekl před časem. Chce proto nabídnout řešení palčivých otázek týkajících se globalizace, antielitářství nebo odporu vůči imigraci, cílit na ty, které "liberální internacionalisté opustili", jak nedávno napsal Timothy Garton Ash v komentáři pro deník The Guardian.
Od roku 2007, kdy odešel z Downing Street 10, vydělal Blair značné jmění jako poradce vlád i soukromých firem. Jeho služby využíval například kazašský diktátor Nursultan Nazarbajev nebo společnost J. P. Morgan. Vzhledem k tomu, že do loňska působil jako zvláštní vyslanec takzvaného Blízkovýchodního kvartetu (USA, Rusko, EU a OSN, které se společně angažují v řešení izraelsko-palestinského konfliktu), byl kritizován za střet zájmů. V září sice oznámil, že s byznysem končí, jeho kritici v něm ale stále vidí zosobnění globální elity, kterou tolik lidí nenávidí. Navíc mu nedokážou zapomenout účast na válce v Iráku, která přispěla k uprchlické krizi, a tím i posílení populistů...
Díky, Tony
Nabízí se domněnka, že Blairovým hlavním cílem v příštích měsících bude ovlivnit debatu o vystoupení Velké Británie z EU. Zastánce odchodu to potěšilo. Lidé prý budou chtít brexit ještě více než dosud. "To je skvělá zpráva. On je jeden z těch představitelů establishmentu, kteří lidi opravdu odpuzují. Musí kvůli tomu vyhrát letošní cenu za nedostatek sebereflexe," komentoval Blairovy záměry pro The Daily Telegraph konzervativec Owen Paterson, bývalý ministr životního prostředí. "Zdiskredituje většinu věcí, jichž se dotkne," přisadil si Patersonův poslanecký kolega Peter Lilley.
Stále není jasné, jestli britští poslanci budou muset dát k zahájení výstupních jednání souhlas. O věci začne 5. prosince rozhodovat Nejvyšší soud Spojeného království, ke kterému se odvolala vláda poté, co Vrchní soud označil hlasování v Dolní sněmovně za nezbytné. Verdikt by měl být znám do začátku příštího roku, do soudního jednání se bude moci zapojit i skotská vláda, která s opuštěním EU nesouhlasí. Podle premiérky Theresy Mayové jde ale vše podle plánu a článek 50 Smlouvy o EU bude skutečně aktivován v březnu.
Blair je zastáncem myšlenky, že by se mělo konat druhé referendum, až budou známy podmínky brexitu. Lidé by podle něho měli mít možnost vyjádřit se, zda ho v takové podobě opravdu chtějí. A jsme opět u Blairovy mantry o chybějícím umírněném středu. "Je tragédie, že je v Británii na výběr mezi konzervativní vládou směřující k tvrdému brexitu a ultralevicovou Labour Party, která nás chce vrátit do šedesátých let," posteskl si v říjnu v časopise Esquire.
