Mnoho členských států Evropské unie kritizuje, že unii v době krize chybí vůdce, napsal dnes francouzský levicový deník Libération. Podle něj se tak zdá, že EU opět upadá do letargie, ze které ji francouzský prezident Nicolas Sarkozy na šest měsíců vytáhl.
"Zatímco bankovní, finanční a ekonomická krize neustává v páchání škod do té míry, že trhy začínají pochybovat o trvanlivosti eura, a zatímco unie čelí od počátku roku dvěma velkým mezinárodním krizím (Gaza a ruské embargo na plyn), zdá se, že u kormidla evropské lodi není nikdo: Česká republika, která nastoupila po Francii do čela unie, odmítá jednat a reagovat," píše Libération.
List přitom tvrdí, že takový je názor ve vícero evropských metropolích, přičemž někde jsou z toho zklamáni a někde se tím naopak baví.
ČTĚTE TAKÉ: O slabých Češích aneb Kdo zachrání unii
Evropská komise, kterou vede José Manuel Barroso, je podle deníku neschopná převzít iniciativu, čímž potvrzuje svoje odstrčení na okraj všeho dění. "Zdá se, že iluze unie, která je hodna svých ambicí, se rozplývá," pokračuje list.
"Nicolas Sarkozy třímal evropský prapor a postupoval, aniž by na někoho čekal. Neměli jsme jinou možnost než ho následovat nebo nenásledovat. Češi s námi nejprve vedou konzultace, aby věděli, zda je potřeba se chopit evropského praporu, a pak, zda je zapotřebí postupovat. Takže se samozřejmě nic neděje," cituje Libération nejmenovaného evropského diplomata.
"Předsednictví malé země funguje, jen pokud se opře o tři velké státy. Což například dělali Slovinci, kteří nám v prvním pololetí 2008 neustále telefonovali. Češi, ti netelefonují nikdy," postěžoval si podle deníku zástupce velkého členského státu. Jiný diplomatický zdroj hovoří o introvertním předsednictví země, která není ani členem eurozóny, ani skupiny G7.
"Problém také je, že Češi mají extremistická stanoviska. Například minulý týden při večeři s izraelskou ministryní zahraničí (Cipi Livniovou) nám chtěli vnutit prohlášení podporující Izrael. I ti největší zastánci Izraele se málem zadusili," vyprávěl listu diplomat, který se schůzky zúčastnil.
Během plynové krize "Rusové, kteří je (Čechy) nesnášejí, s nimi rovnou odmítli mluvit", tvrdí další zdroj.
Podle Libération chybějící vůdcovství již přináší své následky. Unie je svědkem návratu do situace, kdy "každý si hraje na vlastním písečku".
"První plán záchrany bank, který byl přijat s obtížemi sedmadvacítkou na podzim, se ukázal jako nedostatečný. Ale Praha, která tehdy odsoudila tento 'finanční komunismus', nechce pokračovat v celoevropské činnosti. A tak se Británie a Belgie rozhodly jednat každá ve svém koutě, a to nepochybně již před Německem," píše deník.
Chybějí také konkrétní návrhy na záchranu automobilového průmyslu poté, co Francie dokázala přimět sedmadvacítku, aby se kvůli tomu nejprve setkala 17. ledna v Bruselu.
"Tento nedostatek soudržnosti může být pro Evropskou unii smrtelný," domnívá se Libération a poznamenává, že plány záchrany na úrovni jednotlivých států se mohou vzájemně vylučovat.
"Absence solidarity by mohla i ohrozit existenci eura," dodává deník s tím, že rozptyl ve výši úroků na státní půjčky pro silné a slabé státy nebyl nikdy tak velký od roku 1995.
"Paříž se již začíná rozčilovat nad tím, že nikdo není u moci. Podle některých médií možná Sarkozy uvažuje o tom, že by požádal o summit šéfů států a vlád zemí eurozóny. "'Je příliš brzy na to, abychom to potvrdili,' zní z Elysejského paláce. Na francouzské straně ale přiznávají, že je nezbytné, aby se vrcholní představitelé scházeli každých 'pět až šest týdnů' hlavně v tomto období," pokračuje deník s tím, že si Francouzi "uvědomují, že ministři nejsou schopni nic dohodnout a Evropská komise odmítá učinit cokoli, co by se někomu nelíbilo".
Foto: AP, ČT a Profimedia
