Bývalý francouzský premiér François Fillon je podle průzkumů veřejného mínění jasným favoritem druhého kola prezidentských primárek francouzské pravice. Hlas by mu podle agentury Ifop-Fiducial dalo 65 procent respondentů, jeho rivalovi a rovněž expremiérovi Alainu Juppému 35 procent.
Nedělní první kolo primárek Fillon nečekaně vyhrál, o vítězi a tedy i prezidentském kandidátovi hlavní pravicové strany Republikáni se pak rozhodne tuto neděli.
Stranické primárky jsou poprvé v historii otevřené všem voličům, kteří při hlasování potvrdí, že jsou jim blízké pravicové a centristické hodnoty. Dosud byl výběr kandidáta vnitrostranickou záležitostí, nyní se mohou zúčastnit i nečlenové Republikánů.
Z průzkumu rovněž vyplynulo, že Fillona chce volit 75 procent sympatizantů Republikánů a 84 procent přívrženců krajně pravicové Národní fronty. Naopak pro Juppého se vyslovilo 83 procent respondentů hlásících se k levici a 66 procent příznivců středových stran.
Průzkumu se tento týden od pondělí do středy zúčastnilo 6901 lidí. Výsledek ankety ale bere v úvahu jen 619 dotazovaných, kteří potvrdili, že se zcela jistě nedělních primárek tradiční pravice zúčastní.
Fillona dnes kritizovali předáci židovské obce za výroky v rozhlasovém rozhovoru, ve kterém - v souvislosti s radikálním islámem - poznamenal, že s tímto muslimským fundamentalismem je nutné bojovat stejně jako svého času s katolickým fundamentalismem, anebo jako se potíraly snahy židů žít v komunitě, nepodřizující se všem pravidlům republiky.
Hlavní rabín Haim Korsia se ohradil, že pokud židovské obce v minulosti žily v jisté izolaci od společnosti, nebyla to volba židů, ale důsledek toho, že je Francouzi odmítali akceptovat. Šéf svazu židovských studentů Sacha Ghozlan se zase tázal, jaké období měl Fillon na mysli, když hovořil o dobách, kdy se židé odmítali podřídit nařízením Francouzské republiky - zda nešlo o dobu vlády ve Vichy, kolaborující s nacisty, kdy se pronásledovaní židé museli skrývat a nosit žluté hvězdy.
Fillon později napsal v sociální síti, že jde o nepochopení a že nikdy nezpochybňoval oddanost židovské komunity společným hodnotám a zákonům republiky.
Německý list Die Welt se na svém webu zase vysmál "trapné chybě" ve Fillonově programu v podobě mapky, ve které stále figuruje někdejší Německá demokratická republika, ačkoliv ke sjednocení Německa došlo před 26 lety.
Vládní socialisty, tradiční levicovou sílu Francie, čekají primárky v lednu. Do poloviny prosince chce nynější socialistický prezident François Hollande oznámit, zda taky bude kandidovat.
Dvoukolová prezidentská volba ve Francii je plánována na 23. dubna a 7. května příštího roku. Hned poté se mají 11. a 18. června uskutečnit parlamentní volby.
