Kampaň před francouzskými prezidentskými volbami nabrala nečekaný směr. Dosavadního favorita Françoise Fillona těžce poškodila aféra s fiktivním zaměstnáváním manželky. Souboj o Elysejský palác je rázem otevřenou záležitostí.
Měl to být on, kdo zabrání tomu, aby se Marine Le Penová stala francouzskou prezidentkou. Místo toho se stal z Françoise Fillona politik, který musí přesvědčovat veřejnost, že není grázl. Když předstoupil na speciální tiskové konferenci před novináře, kál se, omlouval se a snažil se oživit svou pověst slušňáka. "To co bylo přijatelné dříve, není přijatelné dnes. Byla to chyba. Hluboce toho lituji a všem Francouzům se omlouvám." Šlo o zbytečné úsilí?
Fillona potápí aféra, o které francouzská média píší jako o "Penelopegate". Odstartoval ji satirický týdeník Le Canard enchaîné, který na konci ledna upozornil na to, že kandidát středopravicových Republikánů v minulosti fiktivně zaměstnával svou ženu Penelope.
Za vším hledej ženu
Fillonová se dlouhé roky držela v pozadí. Deník Le Parisien ji jednou označil za "ženu stínů", magazín Closer zase za opak Carly Bruniové-Sarkozyové. Najednou je středem pozornosti a jejího manžela to ničí. Jeho podpora uvadá. Do druhého kola prezidentských voleb už by se podle průzkumů neprobojoval. Krátce po propuknutí aféry si více než dvě třetiny Francouzů přály, aby z kampaně odstoupil. O plánu B mluví i jeho spolustraníci. Fillon dal ovšem najevo, že se jen tak vzdát nechce. A Alain Juppé, druhý v primárkách, odmítl, že by jej nahradil. Republikáni jsou zkrátka v pěkné kaši. "S Fillonem již nemůžeme prezidentské volby vyhrát," zoufá si senátor Bruno Gilles. Skvělá zpráva pro Le Penovou.
Málokdo pochybuje o tom, že vůdkyně Národní fronty (FN) 23. dubna v prvním kole voleb zvítězí. Průzkumy (které třeba Le Parisien přestal publikovat) jí přisuzují zisk více než 25 procent hlasů. To je víceméně i maximum, kterého FN dosáhla předloni v regionálních a departmentálních volbách. Le Penová je sice oblíbenější než její strana, přesto se neočekává, že by ve druhém kole získala více než 40 procent hlasů. Pokud se nestane něco mimořádného, měl by ji porazit jakýkoli umírněný kandidát. Kdo to bude, když ne Fillon?
Nová naděje odpůrců extremismu se jmenuje Emmanuel Macron. Bývalý ministr hospodářství v Hollandově vládě, který kandiduje za vlastní centristické hnutí En Marche! (Vpřed!). Dlouho to vypadalo, že bude v prezidentském klání do počtu, ale po Fillonově propadu je to právě on, komu se dávají největší šance.
Prezident(ka) bez poslanců?
Pokud se 7. května ve druhém kole voleb skutečně utká Macron s Le Penovou a prezidentem se stane člověk nepodporovaný žádnou ze dvou hlavních stran, výjimečně důležité budou následné volby do Národního shromáždění (11. a 18. června). Může nastat situace, kdy se prezident nebude moci opřít o jasnou většinu, či dokonce bude muset spolupracovat s premiérem z jiné strany. K takzvané "cohabitation" došlo během páté republiky třikrát a předpokládalo se, že už je minulostí - aby se jí předešlo, je od roku 2002 prezidentský mandát pětiletý stejně jako poslanecký. Teď se však může v nové podobě opakovat. I kdyby se stalo "nemožné" a vyhrála by Le Penová, mohla by se zřejmě opřít nejvýše o několik desítek poslanců (nyní má FN dva) a jen těžko by prosazovala svůj program.
CELÝ ČLÁNEK NALEZNETE V NOVÉM ČÍSLE ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 13. ÚNORA 2017.
