Vydrží déle a méně se špiní. Tradiční papírové bankovky se v Británii postupně stanou minulostí. Tamní obyvatelé budou už od příštího roku moci platit penězi z plastu (polymeru). Na začátku nové peněžní éry budou vytištěni pětilibrovky. Země za Lamanšským průlivem ale nebude na světě zdaleka první, jež bude mít (respektive má) bankovky z umělé hmoty. Už se s nimi platí ve zhruba třiceti státech. EU však v tomto směru notně zaostává.
Britové budou mít v budoucnu oproti drtivé většině Evropanů menší výhodu. Když budou dávat do pračky kalhoty a jiné části oděvu, nebudou muset prohledávat kapsy, zda tam nejsou nějaké papírové peníze. Ty jejich budou totiž voděvzdorné. Ale pozor! Raději nežehlit.
Podle listu Guardian laboratorní testy zjistily, že nové bankovky jsou odolné proti teplotě až 120 stupňů Celsina.
Jak tento týden sdělila skotská Clydesdale Bank, počínaje březnem roku 2014 budou vytištěny dva miliony petilibrových bankovek z plastu.
Jak ale zdůrazňují (nejen) britští bankovní experti, je lepší a přesnější používat slovo polymer. Vedle toho, že peníze z tohoto materiálu vydrží déle a méně s špiní, je také obtížnější je falšovat.
A to přesto, že nový materiál znemožňuje využití některých standardních ochranných prvků, třeba vodoznak. Nabízejí ale jiné možnosti jako průhledné políčko nebo hologram. Bidle britské cedulové banky budou moci nové peníze tisknout čtyři banky severoirské a tři skotské.
Bank of England (BoE) plánuje zavedení první polymerových peněz v roce 2016. Uplynulé tři roky důkladně studovala nový materiál, jeho výhody i nevýhody. Za výhodu nových bankovek mimo jiné považuje, že budou o 15 procent menší než dosavadní.
Že Britové přijmou nové platidlo dobře, se už ale ví z dřívějších průzkumů. Plast namísto papíru a bavlny vítá zhruba devět dotázaných z deseti. Výroba nových peněz bude sice o trochu dražší, ale dlouhodobě se na ní ušetří, protože polymer vydrží výrazně déle.
Už loni BoE oznámila, že uskuteční nový výběr osobností, která na plastu budou zpodobněny. Této cti se dostane těm, kdo prosluly jako vůdcové a významně se zasloužili o britské myšlení, inovace, hodnoty a společnost.
Naše polymerové bankovky ideálně spojí pokrok a tradice, uvedl guvernér Bank of England Mark Carney. Banka jako první vydá pětilibrovky S Winstonem Churchillem a rok poté desetilibrovky se spisovatelkou Jane Austenovou.
Británie je po Rumunsku teprve druhou zemí v Evropě, která bude mít umělohmotné peníze. Rumuni s nimi experimentují od roku 1999. Pionýrem se na tomto poli stala Austrálie, jež se papíru začala zbavovat roku 1988. Následovaly Nový Zéland, Bermudy či Brunej. Dnes jsou těchto zemí téměř tři desítky.
Některé státy mají všechny nominální hodnoty bankovek z polymeru, jiné dosud jen některé - zpravidla vyšší. Řada zemí vydala jen jednu nebo dvě plastové bankovky a zbylé nadále tiskne na papíře. Je zajímavé, že s polymerem v peněžnictví experimentují experimentují některé vlády, jejichž země patří k těm chudším. Třeba prezident africké Zambie kdysi připustil, že jim šlo spíše o propagaci jejich vlasti.
Je jen málo pochopitelné, proč se polymeru nechopila Evropská unie, přesněji země eurozóny.
