Socialista François Hollande vyhrál francouzské prezidentské volby. Potvrdily to oficiální výsledky, které zveřejnilo francouzské ministerstvo vnitra. Po sečtení 99 procent hlasů získal Hollande 51,7 procenta, zatímco jeho pravicový soupeř a dosavadní prezident Nicolas Sarkozy 48,3 procenta hlasů. Volební účast byla 81,03 procenta.
"Je to velmi velké štěstí, které končí 17 let vlády pravice v (prezidentském) Elysejském paláci," řekl mluvčí socialistů Hamon. Socialisté byli nicméně u moci v letech 1997 až 2002, kdy s pravicovým prezidentem Jacquesem Chirakem vládla socialistická vláda premiéra Lionela Jospina.
| Sarkozy: Prohrál jsem, uznávám |
|
Dosavadní francouzský prezident Nicolas Sarkozy přiznal porážku v druhém kole prezidentských voleb. V projevu ke svým příznivcům v Paříži řekl, že telefonoval svému vítěznému soupeři Françoisi Hollandovi a popřál mu úspěch při řešení problémů země.
"Francie má nového prezidenta. Je to demokratická a republikánská volba. François Hollande je novým prezidentem Francie a je třeba ho respektovat," řekl Sarkozy krátce po uzavření volebních místností a po zveřejnění prvních odhadů. "Nesu za tuto prohru plnou odpovědnost," prohlásil Sarkozy. |
Vítězství socialisty Françoise Hollanda je podle přesedy ČSSD Bohuslava Sobotky silným povzbuzením pro sociální demokraty v Evropě a signál obratu a naděje.
Hollandovi stoupenci se shromáždili na pařížském náměstí Bastily, která je svým významem ve francouzské revoluci symbolickým místem francouzské levice. Hollande během hodiny promluví v Tulle v departementu Corrèze v centrální Francii, kde je jeho volební okrsek. Socialisté slaví také před sídlem strany v ulici Solférino v Paříži.
Odhady ukazují na účast 80 až 82 procent, tedy o něco víc než při prvním kole před dvěma týdny, ale o trochu méně než při druhém kole v roce 2007.
Sedmapadesátiletý François Hollande se stává druhým socialistickým prezidentem od vzniku francouzské páté republiky v roce 1958 po Françoisu Mitterrandovi (1981-1995). Nicolas Sarkozy je druhým prezidentem, který prohrál po prvním funkčním období, po Valérym Giscardovi d'Estaing v roce 1981.
Je dalším z řady evropských představitelů, kteří prohráli ve volbách od začátku krize. Musel čelit krizi, rostoucímu zadlužení, rekordní nezaměstnanosti, odlivu průmyslu do zahraničí a odporu řady Francouzů proti rozsáhlým rozpočtovým škrtům prosazovaným v rámci Evropské unie.
"Francouzi chtěli změnu, a proto mě zvolili prezidentem," prohlásil Hollande. "Evropa se nyní dívá na Francii," řekl dále a zdůraznil, že škrty nyní "již nemohou být nevyhnutelné".
"Chci být prezidentem všech Francouzů," řekl Hollande v projevu k tisícům svých příznivců v Tulle v departementu Corrèze v centrální Francii, kde je jeho volební okrsek. Uvedl, že chce zemi spojovat a dbát na to, aby nikdo nebyl diskriminován a ponechán napospas.
Současně zdůraznil, že jeho a zemi čeká mnoho náročných problémů, jako je oživení produkce, snížení zadluženosti při zachování modelu sociálních služeb, ke kterým mají všichni přístup.
Poděkoval také odcházejícímu prezidentovi Nicolasi Sarkozymu a zdůraznil, že si zaslouží respekt.
Sarkozy: "Tuto kampaň nepovedu"
Podle AFP Sarkozy oznámil vedoucím představitelům své politické strany Svaz pro lidové hnutí (UMP), že ji nepovede do parlamentních voleb, které budou začátkem června. "Zůstaňte jednotní... parlamentní volby lze vyhrát. Tento výsledek je úctyhodný. Já tuto kampaň ale nepovedu," uvedl podle AFP Sarkozy.
Rozdíl, který ukazují poslední odhady, je skutečně nižší, než ukazovaly průzkumy v posledních týdnech.
François Hollande by měl nastoupit do úřadu nejpozději 15. května. Již dříve uvedl, že jeho první zahraniční cesta povede do Německa. Už dnes by měl telefonicky hovořit s kancléřkou Angelou Merkelovou, kterou chce přesvědčit o rozšíření evropského fiskálního paktu o opatření na podporu růstu. Po parlamentních volbách začátkem června se zúčastní prvního summitu EU v Bruselu.
| Výběr hlavních událostí ze života Françoise Hollanda |
|
12. srpna 1954 - narodil se v Rouenu |
