Francouzská armáda do roku 2020 vyzbrojí své bezpilotní letouny operující v západní Africe. V úterý záměr oznámila ministryně obrany Florence Parlyová, napsal deník Le Parisien. Francie podle ní musí reagovat na nové metody svých nepřátel. V rámci operace Barkhane má v boji s islámskými radikály rozmístěny 4000 vojáků v Mali, Burkině Faso, Nigeru a Čadu.
Francie má nyní v regionu pět amerických bezpilotních letounů Reaper a používá je pro pozorovací lety. Hlavní hrozbu zde představuje africká Al-Kajda a spřízněné islamistické skupiny. Často podnikají rozsáhlé útoky v Mali, Burkině Faso a Pobřeží Slonoviny, ale daří se jim také menší útoky na vojenské cíle.
"V budoucnu ozbrojené drony rozšíří sledování o schopnost zaútočit, když se naskytne příhodný okamžik. Přidá nám to na efektivitě a sníží riziko civilních obětí," řekla Parlyová v projevu k armádě. Poukázala na to, že teroristé jsou čím dál tím flexibilnější, rychle mizí v saharské poušti a skrývají se mezi civilním obyvatelstvem.
Již nasazené drony mají být opatřeny střelami, pravděpodobně evropskými, do roku 2020. Do roku 2019 pak má dorazit dalších šest letounů Reaper americké firmy General Atomics, které jsou součástí objednávky 12 kusů z roku 2013. Doručeny mají být se střelami Hellfire. Každá z nich stojí 110 tisíc dolarů (2,7 milionu korun) a jeden letoun Reaper téměř 17 milionů dolarů (417 milionů korun).
Boj proti islamistům je podle agentury Reuters nejvyšší prioritou zahraniční politiky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. V červenci však pro neshody s prezidentem rezignoval náčelník generálního štábu Pierre de Villiers s tím, že za stávajících podmínek nedokáže "zajistit obranu Francie a Francouzů dnes i zítra".
Francie v letošním roce snížila své výdaje na obranu, aby zajistila, že země splní rozpočtová pravidla EU. Od roku 2018 se má vojenský rozpočet začít zvyšovat tak, aby se v souladu s dohodou zemí NATO dostal k roku 2025 na dvě procenta hrubého domácího produktu. Zatímco letos dostala armáda z rozpočtu 32,7 miliardy eur, v roce 2018 to bude 34,2 miliardy eur (přes 890 miliard korun). Z této částky bude podle Macrona 650 milionů vynaloženo na zahraniční operace.
