Francii pobouřil klip zvýrazňující mezigenerační konflikt

Velké pozdvižení vyvolal ve Francii nový hudební videoklip, ve kterém skupina stárnoucích francouzských pěveckých a hereckých hvězd radí mladým, že mohou v životě uspět jen tehdy, pokud budou "něco dělat". Ohlasy na internetových sociálních sítích byly velmi ostré a ukázaly, že mezigenerační konflikt ze snímku může být i hořkou realitou.

Píseň Toute la Vie (Celý život) z pera skladatele a zpěváka Jeana-Jacquesa Goldmana, ověnčeného cenami Grammy, zazpíval charitativní pěvecký kolektiv s názvem "Les Enfoirés" (Sráči). Ihned vyvolala sérii rozzlobených odpovědí na Twitteru a blogových komentářů.

Vesměs bohatí zpěváci v nich čelí obviněni z pokrytectví. Reakce jsou také odrazem rozladěnosti francouzské mládeže, která je stižena více než 25procentní nezaměstnaností a která jen s obtížemi nachází místa na poměrně uzavřeném pracovním trhu, ve kterém převládají smlouvy na dobu neurčitou.

V klipu proti sobě stojí dvě skupiny, které na první pohled rozděluje velký věkový rozdíl a mezi nimiž padají nejrůznější poznámky a obvinění. Mladí vyčítají starým, že si užili "míru, svobody a plné zaměstnanosti", zatímco jejich generace čelí "nezaměstnanosti, násilí a AIDS". Staří odpovídají, že "si nic nenakradli" a že mladí lidé by měli "něco dělat", protože mají celý život před sebou.

Vůdkyně hnutí mládeže socialistické strany Laura Slimaniová reagovala otázkou, zda výzva, že mají něco dělat, je namířena na mladé nezaměstnané, nebo na 22 procent mladých žijících pod hranicí chudoby.



Francouzský ekonom a poradce bývalého socialistického prezidenta Françoise Mitterranda Jacques Attali označil klip za "pomník vulgarity a nenávisti pro mladé lidi".

V roce 1975 míra nezaměstnanosti mladých lidí ve Francii dosahovala pouhých sedmi procent a celková nezaměstnanost byla zhruba tříprocentní. Celková míra nezaměstnanosti je nyní třikrát vyšší - na zhruba deseti procentech. Čtyři z pěti pracovních míst jsou nyní nabízena pouze jako smlouva na dobu určitou.

Píseň a její videoklip má podpořit každoroční sérii koncertů, jejichž výtěžek jde na potravinovou charitu pro potřebné.

Třiašedesátiletý Goldman, který patří k nejpopulárnějším osobnostem francouzského showbyznysu, brání píseň s tím, že byla "dlážděna dobrými úmysly". Staří podle něj vůči mladým používají těch nejotřepanějších odpovědí, které jsou směsicí obvinění a vlastní přetvářky, ale zároveň v sobě nesou naději, že se mladým bude dařit lépe.