Turecko útočí na svobodu slova, je přesvědčen německý prezident Joachim Gauck. Vývoj v zemi ho velmi znepokojuje a vzbuzuje pochybnosti o tom, jestli chce Turecko být právním státem. Gauck, který tento měsíc skončí ve funkci, to řekl v úterý večer zahraničním novinářům.
"Zjistili jsme, že v Turecku, s nímž jsme přátelsky spojeni, existují poměry, které jsme si nikdo nepřáli," uvedl Gauck s ohledem na více než stovku novinářů, kteří jsou nyní ve vězení nebo ve vazbě. Konkrétně zmínil německo-tureckého dopisovatele deníku Die Welt Denize Yücela, kterého soud do vyšetřovací vazby poslal v pondělí.
"V Německu nejsme schopni pochopit, proč je tento útok na svobodu slova nutný. Chybí nám pro to pochopení," poznamenal také Gauck. "Můžu říct jen jedno, to, co se teď děje v Turecku, vzbuzuje výrazné pochybnosti o tom, jestli Turecko vnímá cestu k právnímu státu a život v právním státu skutečně vážně," poznamenal také.
Německý prezident zmínil i vlastní zkušenost života pod vládou nacistů a komunistů. "Já jsem za svých 77 let života dvakrát zažil dobu, kdy byla svoboda slova napadena z různých stran a zrušena," připomněl. "Svoboda slova patří k těm hodnotám, které v Německu chceme bránit," podotkl také s tím, že souhlasí s postupem německého ministerstva zahraničí.
Německá diplomacie si v úterý pozvala tureckého velvyslance v Berlíně, aby mu sdělila svůj názor na případ korespondenta Yücela, který v Turecku čelí obvinění z podpory terorismu. Němečtí politici i novináři postup tureckých úřadů považují za zlovůli, která má umlčet novináře, jenž se nebál psát kriticky o režimu prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana. Podle Berlína turecké kroky škodí vzájemným vztahům.
"Politici by se měli postavit populismu i autoritářství"
Německo je zemí stability a mělo by takovou i zůstat, míní německý prezident Joachim Gauck. Politici i novináři by se proto podle něj měli postavit populistickým a autoritářským tendencím, které se v dnešním světě objevují. Gauck, kterého ve funkci zakrátko nahradí exministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, to v úterý řekl zahraničním novinářům.
"Všude v Evropě a jinde možná ještě více zažíváme to, že osvícenecká politika prochází těžkou fází. Samozřejmost, s jako jsme pojímali demokracii a pokrok před 20 nebo 25 lety jako budoucí model jednoho světa, se vytratila," vyjádřil své přesvědčení Gauck.
"Na řadě míst světa je více či méně autoritářství, více či méně otázek, jestli je liberální demokracie schopná rychle řešit stávající problémy," uvedl také sedmasedmdesátiletý politik. Ruku v ruce s tím se podle něj objevují otázky, jestli by nebylo lepší, aby se k některým záležitostem přistupovalo s větší mírou autoritářství.
"Já takové myšlení odmítám. Zůstávám samozřejmě zastáncem otevřené liberální společnosti," dal jasnou odpověď bývalý evangelický pastor. Jak politici, tak novináři mají podle něj povinnost s lidmi o demokracii hovořit tak, aby bylo jasné, proč jí chtějí zůstat věrni.
Zvláště Německu toho podle něj liberální demokracie přinesla mnoho. Tak jak se v souvislosti s vývojem v západní části Německa po druhé světové válce mluví o ekonomickém zázraku, mělo by se mluvit i o zázraku demokratickém. "U člověka jako jsem já, který se narodil do války a 50 let strávil v diktaturách, je tenhle demokratický zázrak skutečně pozoruhodnější a důležitější než zázrak hospodářský," prohlásil Gauck.
Spolu se stabilitou právního státu a živou občanskou společností, fungující demokratické procesy Němcům podle Gaucka také do značné míry navrátily sebevědomí a umožnily jim více se angažovat ve světě. Právě nutnost většího zapojení Německa do světového dění Gauck během pěti let v úřadu opakovaně zdůrazňoval.
Do nového funkčního období se Gauck, který by se znovuzvolením neměl problém, rozhodl i kvůli svému věku nekandidovat. Ve funkci skončí 18. března.
