Nová definice času by mohla zrušit onen slavný greenwichský, neboť komplikuje provoz moderních technologií. Pět desítek vědců z celého světa zasedalo mimo dosah médií na okraji Londýna, aby pod patronací britské Akademie věd (Royal Society) projednali zcela novou definici času. Ta by měla uvrhnout dosud panující GMT (čas na greenwichském poledníku považovaný za "světový") v zapomnění. Právě to vyvolává velké vášně v britském tisku, který v tom vidí ztrátu "120 let trvajícího symbolu velmocenské role viktoriánské Velké Británie", jímž je GMT.
Greenwich Mean Time (GMT, Greenwichský střední čas) se stal obecně uznávaným světovým časem od mezinárodní konference ve Washingtonu v roce 1884.
"Chápeme, že Britové bolestně pociťují ztrátu GMT," říká Elisa Ariasová, ředitelka Mezinárodního úřadu pro míry a váhy (BIPM) sídlícím v Sèvres u Paříže. Je však podle ní třeba přizpůsobit definice všech jednotek a měr nejnovějším poznatkům vědy, které navíc poskytují údaje neměnné v důsledku změny prostředí.
Nová definice by se měla zcela oprostit od "slunečního času", založeného na rotaci Země kolem své osy a měřené už přes 200 let na základě poledníku procházejícího hvězdárnou v Greenwichi. Má vycházet z "atomového času", daného oscilací atomu cesia. Tato časomíra se již od roku 1972 používá v podobě univerzálního koordinovaného času (UTC), vypočítaného v 70 laboratořích po celém světě v "atomových" hodinách.
Atomový čas je mnohem přesnější a liší se o zlomky sekundy od času definovaného rotací Země. Aby udržel "krok" se zemskou rotací, musí se téměř každoročně "nastavovat" o jednu vteřinu, obdobně jako se v přechodném roce přidává v únoru do kalendáře jeden den.
Toto přizpůsobování přesnějšího času nepřesnému by nyní mělo podle návrhu vědců ustat, tedy opustit slaďování atomového času s GMT. Změna je nezbytná pro fungování telekomunikačních i satelitních sítí, především navigačních, jako je americká GPS i připravované sítě jako evropská Galileo, ruská Glonass a čínská Pej-tou. "Tyto sítě nutně potřebují synchronizaci na nanosekundy," zdůrazňuje Ariasová.
Vteřina za rok
Dosud některé systémy přidávanou přechodnou vteřinu respektovaly, jiné ne, a jejich mezioperabilita tak byla narušena. Nynější zasedání proto připraví návrh na zrušení vkládané sekundy, lednová konference Mezinárodní telekomunikační unie (UIT) bude o jeho přijetí hlasovat. Pokud bude návrh přijat, začne se atomový čas postupně vzdalovat slunečnímu, a to o minutu za 60 až 90 let, a za hodinu asi za 600 let.
Právě o to se ale opírá britský odpor proti změně. "Britský postoj vychází z toho, že bychom měli zůstat u reálného času tak, jak ho lidé pociťují, a který je založen na otáčení Země, nikoli na atomových hodinách," prohlásil státní tajemník pro vědu a univerzity David Willetts.
Jiní ale v tomto postoji spatřují oživení staré britsko-francouzské rivality, protože BIPM "vítězící" nad GMT sídlí v Paříži.
Zdrženlivá je ale i Čína, která je tradičně nedůvěřivá vůči čemukoli, co nevychází z "Říše středu".
Ve snaze zlomit odpor oponentů proto možná Royal Society navrhne ponechat v nové definici otevřená dvířka pro budoucí další upřesnění. "Konference měr a vah může být pověřena uvažovat o jiných způsobech, jak sladit čas s rotací Země," naznačila Ariasová. Například přidat hodinu jednou za několik set let. "Na hodinové skoky jsme si již zvykli zavedením letního času, a v tomto případě by to nijak časté nebylo."
Do poloviny devatenáctého století mělo každé město svůj čas, tedy víceméně přesně astronomický, sjednocovat se jeho měření začalo s rozvojem železnic a jejich telegrafů, kdy začala být komunikace rychlejší a bylo třeba přesné koordinace.
Nových definic se v minulosti dočkaly i další základní jednotky soustavy SI. Například metr byl původně odvozen od délky zemského poledníku, později se začal užívat jeho prototyp umístěný v BIPM - tyč ze slitiny platiny a iridia. V roce 1983 však byla základní jednotka délky definována na základě rychlosti světla ve vakuu. V praxi pro běžné lidi to ale nezměnilo nic.
